Jste zde » úvod profily Michal Fuglevič články Stomatitida u Morelia spilota variegata

Stomatitida u Morelia spilota variegata

Autor: Michal Fuglevič 12.08.2011

Před několika lety jsem vlastnil samici M. s. variegata a rozhodl jsem se pořídit samce do páru. Koupil jsem ho přes inzerát a byl mi zaslán českými drahami. Měl cca 2 metry a starý byl 5 let. Když dorazil, zdál se celkově ve špatném stavu. Měl vyschlou, matnou, zaprášenou a poškrábanou kůži. Také jsem cítil jakýsi zápach, nejprve jsem myslel, že to bylo díky špatným podmínkám (neodstraňování výkalů). Při kontrole tlamy jsem však narazil na rozsáhlou stomatitidu (na fotkách). Samce jsem umístil do karantény a zanedlouho putoval zpět ke svému původnímu chovateli.

Ještě týden předtím, než jsem poslal samce zpět, samice nechtěla přijímat potravu. Zkusil jsem jí tedy předložit potravu znova o pár dní později. Stále nechtěla žrát, takže jsem ji zkontroloval a naneštěstí jsem opět narazil na stomatitidu. Ložiska nekrotické tkáně nebyly tak rozsáhlé jako u samce, místy jen asi 1mm2, zuby vypadávaly a dásně mírně krvácely. Krajtu sem tedy umístil do karantény, tak jako samce.

Stomatitida je vředovitý a nekrotický zánět sliznice dutiny ústní (Stomatitis ulcerosa). Onemocnění mohou způsobovat stresové faktory jako chov v chladu, nedostatečná hygiena, parazitózy, nedostatek některých komponentů v potravě (hlavně vit. C) a zranění v dutině ústní. Proto se bakterie, které se v dutině ústní vyskytují fyziologicky, silně přemnoží a způsobí zánět sliznice. Nejčastěji jsou ze zánětlivých ložisek v tlamě izolovány bakterie rodů Aeromonas, Citrobacter, Klebsiella, Proteus a Pseudomonas. První známkou stomatitidy je tuhý, fibrinózní exsudát na rtech a v tlamě hada. Jak nemoc postupuje, dochází k typické nekróze dásní, při které se v zubových váčcích hromadí hnis, a zasažená místa silně krvácejí. Zánět může dojít tak daleko, že vypadají zuby, zasaženy jsou i kosti čelistní a celá hlava silně oteče. Zvířata většinou hynou na akutní septikemii. Léčba spočívá v odstranění stresových faktorů. Léze se musí několikrát denně čistit (desinfikovat) antiseptiky (zředěným roztokem Betadine, chlorhexidinem, hexetidinem nebo peroxidem vodíku). Navíc zvíře dostává injekce antibiotik. Taky by se měl podávat vit. C.

Navštívil jsem tedy pana Dr. Rašku v Ostravě. První návštěva se konala 26. 3. Pan Dr. Raška nasadil léčbu antibiotiky Enroxil 5% 100ml a 2x denně vyplachovat dutinu ústní vit. C, 150mg na 5 kubíků vody. Dále pak odstraňovat nekrotickou tkáň. Na podávání antibiotik jsem chodil každý den od 26. 3. do 31. 3. Další kontrolní návštěvy byly 7. 4. a 21. 4. Po celou dobu jsem měl stále vyplachovat dutinu ústní vit. C i dalších 10 dní po poslední kontrole. Už ale 21. 4. byla krajta v pořádku. 19. 5. jsem se pokusil dát osmáka na krmení a vše proběhlo hladce.

Snad tento článek pomůže chovatelům, kteří u svých zvířat s touto nemocí zatím nepřišli do styku.

 

Použitá literatura:

- Köhler, G., 2002: Nemoci obojživelníků a plazů. Nakladatelství BRÁZDA, s.r.o., Praha

 

Komentáře

     

    Pro vkládání komentářů a diskusních vláken musíte být registrovaní a přihlášení.