IV ročník Přednáškového setkání teraristů a herpetologů

Dne 3.3. 2007 se uskutečnil IV. ročník Přednáškového setkání teraristů a herpetologů v Ostravě. V minulých letech jsme měli potíže s výběrem vhodného místa, které by splňovalo náročné podmínky pro pořádání takovéto akce. Začínali jsme v ZOO Ostrava, kde proběhly první dva ročníky. Poté jsme se stěhovali do Kulturního domu města Ostravy. Bohužel ani jedna z těchto lokalit neodpovídala našim představám. V okolí zoologické zahrady jsme nebyli s to, zajistit odpovídající občerstvení. Účastníci zvláště druhého ročníku si určitě pamatují o čem zde píšu. Přestěhovat se do KD města Ostravy nám přišlo jako dobré řešení zvláště proto, že se ve stejném termínu konala teraristická burza ve stejné budově, takže se zájemci o přednášky mohli během pár minut přesunout z prvního patra do přízemí a tím takříkajíc „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Bohužel jsme za tyto prostory museli zaplatit nemalý nájem rovněž zde vyvstal problém s občerstvením.

Proto jsme se opět stěhovali a já doufám, že to bylo již naposled. Tentokrát se jednalo o prostory Equicentra v Ostravě- Hrabové. Tato volba se nakonec ukázala jako opravdu šťastná. A to jak co se týče sálu, tak jídla a občerstvení. Obsluha se v průběhu celého dne o všechny účastníky vzorně starala, což jen dokreslovalo příjemnou atmosféru.

Jako první vystoupil s povídáním o putování Bulharskem Petr Balej. Množství fotografií a zeměpisných údajů oprášilo pozapomenutou slávu této balkánské země.

Po Petrovi jsme si dali přestávku na nezbytnou cigaretku a po deseti minutách pokračoval

Andrej Funk- Chov a odchov Teratoscincus bedriagai. Odchov tohoto vzácného druhu gekona je jistě velkým úspěchem na poli české teraristiky.

Po Andrejovi si své CD s prezentací začal chystat Honza Stěnička. Toto jméno je snad pro všechny, kteří se zabývají chovem žab rodu Dendrobates, dostatečně známé. Zájemcům o chov těchto pralesniček vysvětlil od „A“ po „Z“ jak postavit terária, která splňují nároky i těch nejnáročnějších druhů.

Po Honzovi jsme si dali přestávku na oběd. Nudlová polévka a kuřecí řízek s bramborem přišel vhod snad úplně všem. Někteří ještě dojídali, když na scénu vstoupil Ondřej Diviš, aby nám poodkryl něco málo z tajemství jeho kuchyně. Odchovy psohlavců Corallus caninus patří stále mezi velmi raritní. Jak se zdá tak se Ondrovi podařilo chov zvládnout natolik, že tento druh množí opakovaně a to i v několika zeměpisných formách.

Poté vystoupil podruhé Honza Stěnička s povídáním o putování na Cordillera El Sira za Denrobates sirensis. Obě Honzovy přednášky byly plné kvalitních fotografií a poutavého vyprávění, navíc v druhé přenášce se projevil Honzův režisérský talent, kdy nám pustil více než hodinové video doplněné o různé speciální efekty a jinou filmařskou rutinu.

Romana Zajíčka netřeba dlouze představovat. Jeho exploze vtípků a informací z oblasti CITES a ochrany přírody, trvala zhruba půl hodinky.

Romana vystřídal Jakub Bednář, který povídal o tom, jak vlastně probíhá import zvířat.

Měl jsem trochu obavy z reakcí přítomných účastníků akce, protože co si budeme povídat, toto téma je pro mnohé velmi kontroverzní. Podle reakcí a dotazů je vidět, že přednáška na toto téma měla úspěch a proto jsme již domluveni na pokračování.

Celý program uzavíral Aleš Vlček ze ZOO Liberec s přednáškou Chov Epicrates angulifer a jeho zapojení do EEP. Liberecká zoologická zahrada je jednou z mála zoologických zahrad, která naše přednášky navštěvují pravidelně. Jedním z elementárních motivů pro pořádání těchto přednášek v dobách zrodu této akce, bylo mimo jiné propojení chovatelů ze soukromého sektoru a ze sektoru zoologických zahrad. Bohužel se mi nepodařilo zlomit přesvědčení mnoha zástupců zoologických zahrad o tom, že spolupráce se soukromými chovateli je takřka hrdelní hřích. Liberecká zahrada je jedna ze světlých výjimek, která si uvědomuje, že spolupráce se soukromými subjekty může být jen ku prospěchu věci.

Po ukončení oficiální části následovala volná diskuse pod názvem „Víno, ženy, zpěv.“

Víno bylo, ženy taky, ale zpívat jsem myslím nikoho neslyšel. Kolem jedenácté hodiny večerní se rozešli i ti nejvytrvalejší do svých domovů.

Já osobně jsem z Hrabové odjížděl s dobrým pocitem. S mnohými jsme se shodli na tom, že výběr lokality pořádání akce, přednášky a v neposlední řadě také atmosféra na nás zanechaly pocit, že jsme právě byli účastníky nejpovedenější akce, kterou jsme v Ostravě pořádali.