Sphaerodactylus elegans MACLEAY 1834

Původně byl tento druh bez poddruhů. V roce 1985 provedli Schwartz & Garrido revizi a S.elegans rozdělili na dva podruhy. Sphaerodactylus elegans elegans a Sphaerodactylus elegans punctatissimus,který byl ze samostatného rodu Sphaerodactylus punctatissimus degradován na poddruh. Toto rozdělení potvrdili v roce 1991 Connant & Collins.

Rozšíření

Sphaerodactylus elegans se vyskytuje na území Kuby a Hispaňoly. V roce 1920 byl zavlečen rovněž na Floridu . Obývají kmeny stromů, skály a různá místa, která jim nabízí možnost úkrytu. Aktivní jsou převážně k ránu a podvečer. Jejich aktivita se také zvyšuje po dešti.

Popis

Tento druh patří k větším zástupcům rodu Sphaerodactylus. Dospělí jedinci dorůstají délky okolo osmi centimetrů. Zbarvení kolísá v závislosti na tepelné a světelné intenzitě a pohybuje se v rozmezí světle béžové až po tmavě hnědou barvu. Celé tělo je pokryto malými žlutými tečkami. Zornička oka je kruhová, prsty nohou jsou opatřeny přísavnými lamelami, které gekony udrží bez problémů na skle a jiných hladkých površích. Rozeznat samce a samice od sebe navzájem je poměrně složité, jelikož jsou rozdíly mezi pohlavím minimální. Teoreticky lze pohlaví rozeznat podle preanálních pórů. V praxi může být tato metoda problematicky proveditelní, jelikož je nutno gekona chytit a k porovnání pórů použít lupu. Jelikož jsou tyto zvířata na jakoukoliv manipulaci rukama nevhodní, vzhledem ke své velikosti, tak doporučuji druhou možnost. V zásadě se dá říct, že u samic se žluté tečky na hlavě spojují do krátkých čárek( ústní sdělení Holáňová & Hříbal, rovněž vlastní pozorování), zatímco u samců jsou tečky stejných rozměrů jako na zbytku těla.

 

 

Mláďata jsou na rozdíl od dospělých zbarveny velmi pestře. Přes žlutý podklad se táhnou kontrastně černé pruhy. Celkový dojem podtrhuje sytě rudý ocas. Ten mláďata v případě jakéhokoliv napadení predátorem ihned odhazují a prchají do bezpečí.

Zbarvení mláďat je rovněž příčinou hrubého omylu systematiků, jelikož původně byl za holotyp Sphaerodactylus elegans určeno mládě tohoto gekona. Zatímco dospělí jedinci byli chybně určováni jako Sphaerodactylus cinereus. S touto chybou se můžeme setkávat i dnes a to v knihách jak zahraničních autorů, tak autorů českých.

V přírodě tento druh loví hmyz přiměřené velikosti a také ho můžeme nalézt při olizování sladkých šťáv květů a přezrálého ovoce.

Chov a odchov

V předlistopadových dobách byl tento druh v chovech našich teraristů zastoupen poměrně hojně, jelikož dostat se na Kubu nebyl nepřekonatelný problém. V současné době se takřka nechová a až na pár výjimek se v Evropě jedná o vzácného chovance. Své první gekony jsem získal v roce 2004. Jednalo se o čtyři mláďata. Ty jsem rozdělil po jednom do malých nádrží o rozměrech 20x20x10 cm. Nádrže neměly vlastní vyhřívání a proto byly umístěny do většího terária, které bylo tou dobou prázdné. Vlastní odchovné nádrže byly vybaveny větvemi přiměřené velikosti a jako podklad jsem použil rašelinu smíchanou s pískem. Rosení provádím dvakrát denně, a proto jsem zde neumisťoval misky s vodou. Gekoni se napájeli olizování kapek vody. Všechna mláďata bez problémů přijímala octomilky a malé cvrčky. Později jsem od krmení octomilkami upustil a nadále krmil jen malými cvrčky. Pokud používáte ke krmní cvrčky z obchodu, tak je nutné potravu obohacovat o minerály a vitamíny. Já jsem používal kvalitně krmené cvrčky od firmy PeJa Jarky a Petra Behulových a proto mi stačilo tyto cvrčky poprašovat smění jen dvakrát týdně, aniž by zvířata jakkoliv strádala. Směs se skládala z Nektonu rep., dále rozemletých vaječných skořápek a vitamínů Spofavit. V letních měsících rovněž používám smýkaný hmyz a mšice. S tímto stylem krmení jsem nikdy neměl problém s rachitidou nebo měkkými vajíčky. Další kusy jsem získal o rok později. Byli to zvířata dospělé, původem od stejného chovatele jako moje mláďata. Z těchto zvířat jsem v kombinaci s mými kusy vytvořil dva páry a jedno trio 1,2. Dle ústního sdělení (Behul) bylo možné držet spolu s jedním samcem více samic. Přesto jsem o jednu samici přišel, jelikož jí druhá samice ukousla celé zápěstí na přední noze. S tímto zraněním samice žila ještě další dva měsíce a potom uhynula. Předesílám, že celé trio bylo umístěno v nádrži 80x50x60, navíc silně zarostlou, takže o napadání z důvodu nedostatku místa nemůže být řeč. V současné době používám pro tento druh Sphaerodactylů nádrže o rozměrech 20x40x20, vytápěné 25-ti wattovou žárovkou. Rovněž dosvětluji světelným tělesem ZooMed Reptisun 10.0 UVB. To je položeno nad větráním a osvětluje dvě nádrže najednou.

Postupně začaly dva páry klást vajíčka a rozmnožovat se. Samice začínají klást od února vápenitá vejce a jejich produktivní doba v průběhu roku trvá osm až deset měsíců. Dle jiných chovatelů kladou vždy jen jedno vejce, což mohu z osobní zkušenosti potvrdit. Až na jedinou výjimku, kdy mi loni jedna samice ve své poslední snůšce v tomto roce snesla prokazatelně dvě vejce. Obě mláďata se vylíhla a nadále žijí.

 

 

Vejce byla většinou nalezena na substrátu, nijak nezahrabaná nebo jinak ukryta. Pouze jednou jsem vejce našel v růžici rostliny rodu Cryptantus. Dle mého názoru to bylo proto, že byl substrát převlhčen a samice tímto chránila vejce od příliš velké vlhkosti. Pauza mezi jednotlivými snůškami je takřka na den přesně jeden měsíc.

Vejce z terária přemisťuji do inkubáturu, kde jsou inkubována na Seramisu při konstantní teplotě 26 stupňů. Při této teplotě se líhnou převážně samice. Při teplotách okolo 28 stupňů je vyšší podíl samců mezi vylíhnutými mláďaty. K přemisťování vajec používám malou lžičku či jiný vhodný nástroj. Při manipulaci rukou je velké nebezpečí poškození skořápky, která je velmi křehká.

Oplozené vajíčko lze krásně rozpoznat podle toho, že ve stáří zhruba sedmi dnů zrůžoví, což jednoznačně ukazuje na to, že se zárodek vyvíjí. Toto zbarvení se v průběhu inkubace postupně tmavne. Mladí gekoni se začínají líhnout po 59-65 dnech. Jsou velmi čilí a vzhledem k k jejich velikosti, která se pohybuje okolo 2,5 až 3 cm, doporučuji velkou obezřetnost při přemisťování mláďat z inkubátoru do odchovné nádrže. Odchovné boxy jsou vybaveny stejně jako nádrže dospělých, tj. korková kůra, rašelina + písek a větve.

 

 

Po půl roce života se začínají mláďata získávat zbarvení dospělých jedinců. Toto přebarvování začíná od hlavy a jako poslední se přebarvuje ocas. Ten ztrácí své červené zbarvení ve věku deseti měsíců až jednoho roku.

Závěr

Tento druh mohu doporučit všem chovatelům, kteří se potýkají s nedostatkem místa a zároveň mají zájem o velmi atraktivní gekony s denní aktivitou. V jejich chovu je náročnější vytvořit harmonický chovný pár, ale pokud se vám tohle podaří, tak s odchovem nebývají větší potíže.

V současné době se v chovech začínají objevovat další zástupci rodu Sphaerodactylus, jako je např. Sphaerodactylus fantasticus, Sphaerodactylus torrei nebo Sphaerodatylus nigropunctatus.