Novela zákona 100/2004 Sb. - časovaná bomba!!!
Author: Jiří Hošek • 26.01.2008 • Category: other
S novým rokem nám naši volení páni připravili dáreček v podobě připravované novely zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).
O diskusích nad potřebnými změnami a přípravě této novely jsme byli zástupci AOPK a ČIŽP informováni i na přednáškových setkáních. O čem se ale nikdy nikdo nezmínil je časovaná bomba, která v této novele tiká v podobě §24a - Zákaz držení některých exemplářů.
Paragraf §24a naprosto zatláčí do pozadí pozitivní přínosy novely v podobě vyjasnění prokazování nabytí, značení exemplářů, prodloužení lhůty pro registraci u narozených a vylíhnutých mláďat, změny v seznamech výjimek z povinnosti registrace a podobně. Bohužel. O co v něm tedy jde, citujme z návrhu novely:
Zákaz držení některých exemplářů
(1) Seznam druhů živočichů a rostlin, jejichž živé jednice je na území České republiky zakázáno držet, může stanovit vláda nařízením.
(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na držení exemplářů v zoologických zahradách, kterým byla udělena licence podle zvláštního právního předpisu, pokud to nebude v rozporu s podmínkami této licence.
(3) Výjimku ze zákazu držet živé exempláře druhů živočichů a rostlin stanovené nařízením vlády podle odstavce 1 může povolit ministerstvo, zejména pokud jde o držení exemplářů v botanických zahradách, ve vědeckých a výzkumných institucích a v chovech v zájmu ochrany přírody.
(4) Exempláře držené ke dni nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle odstavce 1 a jejich potomstvo může jejich vlastník držet i nadále, nesmí je však přenechat jiným osobám, s výjimkou přenechání do chovu, pro který platí ustanovení odstavce 2 nebo pro který byla udělena výjimka ze zákazu chovu podle odstavce 3, anebo do obdobného chovného nebo pěstebního zařízení v cizině. Tím není dotčen zákaz obchodování s exempláři.
(5) Na exempláře držené podle odstavce 4 se vztahuje registrační povinnost podle §23.
Vláda tak může poměrně rychlým způsobem zakazovat chov skupin zvířat. Rychlým z toho pohledu, že se nebude muset zdržovat projednáváním zákazu v parlamentu, senátu, nebude muset čekat na podpis prezidenta, jak by to bylo v případě zákona.
V důvodové zprávě je začlenění tohoto paragrafu zdůvodněno souladem s nařízením Evropského společenství, jenže v tom nařízení je, že členské státy mohou zakázat držení skupin zvířat. Nejsem právník, ale nevyvodil bych z toho nutnost podobný paragraf zavádět.
Zákon nespecifikuje žádné podmínky pro udělení zákazu a volbu konkrétní skupiny zvířat, nicméně svou představu předkladatelé vyjádřili v popisu tohoto paragrafu takto:
Implementace článku 8 odst. 2 nařízení č. 388/97: „Členské státy mohou zakázat držení exemplářů, zejména živých zvířat druhů zařazených do přílohy A.“
Důvodem pro vydání takového zákazu je:
a) exempláře nelze individuálně označit ani snadno identifikovat způsobem předepsaným předpisy ES pro obchod s nimi 32b) (čl. 66 odst. 2, 3, 5 a 8 nařízení č. 865/2006),
b) druhy, které jsou problematické vzhledem k míře nelegálního obchodu s nimi v České republice a možnostem orgánů veřejné správy účinně čelit tomuto nelegálnímu obchodu,
c) druhy, u nichž živé exempláře mají zvláštní nároky na chov, takže je vysoká pravděpodobnost, že v zajetí nepřežijí podstatnou část možné délky svého života v přírodě, anebo vykazují vysokou úmrtnost při obchodu a přepravě,
d) v zájmu prosazování ochrany podle cílů některých předpisů ES 32c) (odkaz na směrnici o ptácích, směrnici o stanovištích, směrnici Balai – směrnice Rady 92/65/EHS o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty) a právních předpisů České republiky o ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, nebo
e) jde o nepůvodní druhy, jejichž únik do přírody České republiky by mohl způsobit ohrožení geograficky původních druhů v České republice.
Příklady navrhovaných zákazů:
(1) Podle směrnice Rady 92/65/EHS („Balai“ směrnice) se má zakázat držení živých primátů s výjimkou veterinárně schválených institucí, které chovají primáty za jedním nebo více následujících účelů:
- výstava zvířat a poučení veřejnosti (t.j. licencované zoo),
- zachování druhu (t.j. záchranné programy apod.),
- základní nebo aplikovaný vědecký výzkum nebo šlechtění zvířat pro účely takového výzkumu.
(2) Poslední konference smluvních stran CITES doporučila smluvním stranám omezit chov tygrů a dalších kriticky ohrožených kočkovitých šelem jen na chovy v zajetí ve skutečném zájmu záchrany těchto druhů a zakázat chov v ryze komerčním účelům.
(3) Některé „velkokapacitní“ chovy (či překupnické firmy) především suchozemských želv z přílohy A značně komplikují prosazování zákona resp. omezování obchodu s ohroženými druhy, což je smysl úmluvy CITES a legislativy ES. Udržení těchto subjektů pod kontrolou (vydávání dokladů, kontroly) klade nyní značné nároky (finanční, časové i personální) na kontrolní i výkonné orgány. Ze státních peněz je tudíž financováno umožnění podnikání s ohroženými druhy ve velkém. Není v zájmu ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů, aby se s nimi obchodovalo ve velkém. Argument, že odchovem se eliminuje poptávka po exemplářích z přírody, není např. u želv pravdivý – želvy se nedají snadno označit, mezi odchovy se snadno zamíchávají zvířata z přírody a navíc se neustálým přísunem malých želvích mláďat, která jdou do rukou nezkušených chovatelů jako domácí mazlíčci (a brzy díky jejich neodborné péči hynou), spíše poptávka zvětšuje než snižuje
Příklady zákazů mi připadnou, slušně řečeno, šílené. Když pominu chov tygrů - na poslední konferenci CITES se nepovolil komerční chov tygrů Čínskými farmami, nevím jestli je to náš případ, pak další dvě zdůvodnění považují chovatelství za jistou špatnost.
U primátů jsou dokonce před soukromými chovateli preferovány chovy primátů na pokusy. A u želv (pardon "některých velkokapacitních chovů") je důvodem k zakázání chovu skupiny zvířat neschopnost státu vymoci zákon u pašeráků a naprosto se ignoruje to, že zde jsou chovatelé, kteří dokáží množit druh ohrožený vyhynutím, nebo vyhubením.
Domnívám se, že uvedené důvody pro vydání zákazu jsou pokryty jinými zákony, především zákonem na ochranu zvířat proti týrání a navíc mohou být kontraproduktivní. Chov těchto skupin zvířat na černo, který se s jejich zákazem určitě objeví, bude mimo možnosti kontroly a sledování. A omezovat možnost legálního odbytu mláďat u druhů, u kterých hrozí zavlečení do přírody České republiky, nechci ani komentovat.
Na důvodové zprávě mne zarazila ještě jedna věc, a to jak málo jsou jako dotčené subjekty uvažováni chovatelé, v nepoměrně větší míře jsou zmiňováni obchodníci, majitelé zvěřinců a cirkusů.
Neustále předpokládám, že chov a především rozmnožování ohrožených druhů je ku prospěchu a v souladu s hlavním cílem CITES. Jsem pro potírání nelegálního dovozu a pašování, regulaci legálního dovozu zvířat z původních nalezišť. Jsem proti týrání zvířat chovem v nevyhovujících podmínkách, ale současně vyžaduji neházet všechny chovatele do jednoho pytle. Považuji chovatelství za ušlechtilou zálibu, rozšiřující obzory poznání člověka.
Co se dá ještě udělat?
- do 30.1.2008 probíhá mezirezortní připomínkové řízení, lze poslat připomínky na Ministerstvo životního prostředí (doporučeně, nebo elektronicky podepsaným e-mailem)
- díky velmi záslužné aktivitě některých chovatelů vzniká petice na zrušení možnosti zákazu držení některých exemplářů
- apelovat na své volené představitele - navštivte své poslance, senátory a promluvte si snimi o chovatelství a o tom co se chystá, nebo jim alespoň napište email
- pokusit se zapojit do aktivity další chovatele, pěstitele, organizace, sdružení, loby (veterináři, obchodníci)
- dávat o sobě více vědět, propagovat chovatelské úspěchy, více spolupracovat
Dokumenty k připravované novele jsou k dispozici na webu Ministerstva životního prostředí.
Comments
You must be registered and loged in for adding comments and discussion threads.