Domácí konstrukce inkubátoru

Před nedávnou dobou jsem byl postaven před problém inkubace vajec svých chovanců. Do té doby jsem vajíčka inkuboval v krabičkách umístěných v některém z terárií, případně v tepelně vhodné lokalitě našeho bytu. Vzrůstající počet snůšek a představa o možnosti ovlivňování pohlaví odchovaných mláďat inkubační teplotou, mne donutila k vyřešení tohoto problému pořízením ikubátoru.

Snažil jsem se prostudovat co nejvíce pramenů, jak v literatuře, tak na internetu. Diskutoval jsem o inkubátorech se svými známými, a tam kde to bylo možné, jsem si jejich postupy inkubace šel prohlédnout. "Profesionální" inkubátory zahraničních firem mi připadaly příliš drahé, z důvodu nutnosti nastavení více inkubačních teplot (podle druhu zvířete a požadovaného pohlaví) bych potřeboval těchto inkubátorů několik a to by ještě zvyšovalo cenovou náročnost. Jednoduché inkubátory sestavené z vodní nádržky s akvarijním topítkem a šikmo položeným krycím sklem, se zase zdály příliš nedokonalé a nevhodné pro větší počet inkubovaných snůšek. Po tomto zjištění jsem se rohodl vybudovat si vlastní inkubátory, které by technicky odpovídaly mé představě a nekladly by přehnané cenové požadavky.

 

 

Vzorem mých inkubátorů se stala konstrukce tvořená nižší nádobou s větší plochou dna, tak aby se daly jednotlivé snůšky přehledně rozmístit a letmým pohledem zkontrolovat. Topné těleso jsem umístil v horní oblasti inkubátoru, což vytváří teplotní gradient s vyšší teplotou v horní části a případnou kondenzační zónu posouvá do inkubačního substrátu. Díky tomu nedochází ke skrápění vajec. Obal inkubátoru jsem se snažil vytvořit s co nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi. Víko by mělo být navíc alespoň částečně průhledné pro kontrolu vajec bez nutnosti otevírat inkubátor.

 

 

S těmito požadavky jsem vyrazil do supermarketů, hobby obchodů a podobně, abych představu alespoň částečně zrealizoval. Výsledkem je tato konstrukce:

• Základní nosná konstrukce
  je tvořena lepenou skleněnou nádrží. Použil jsem sklo o síle 4mm slepené standardním silikonovým lepidlem. Je dostatečně tvrdé a lehce se hygienicky udržuje. Nevýhodou je křehkost a váha. Jelikož jsem nechtěl tepelnou izolaci lepit, ale pouze vtlačit do nádoby, neuspěl jsem s plastovými přenoskami, které se při vtlačení izolace tvarově bortily, proto jsem zůstal u skla. Rozměry nádoby jsou 50 x 50 x 20cm (Š x H x V).
• Tepelnou izolaci
  zajišťují polystyrénové desky tloušťky 1,5 cm. Protože jsem nechtěl riskovat vylučování případných škodlivých látek z lepidel, jsou polystyrénové desky nařezány s mírným přesahem (přibližně 1 mm postačuje) a pouze vtlačeny do skleněné nosné konstrukce. To že izolace není vlepena má také tu výhodu, že se dá v případě čištění inkubátoru celá rozbrat a inkubátor dokonale vyčistit, vydezinfikovat.
  Z důvodu zamezení tvorby tepelných mostů, v místě styku jednotlivých polystyrénových desek, jsou tyto desky vloženy ve dvou vrstvách tak, aby v styčných hranách vytvořily jistý labyrint a překryly styky desek druhé vrstvy. Patrné by to mělo být na schématu řezu (viz Obr. 1), kde se jedná o styk dna a stěny. Styky jednotlivých stran jsou tvořeny stejně.
  Tepelná izolace je o něco nižší než skleněné stěny. Díky tomu, do vzjiklého rantlíku, dobře zapadne víko (také viz Obr. 1).
• Víko inkubátoru
  tvoří dvouvrstvá polykarbonátová deska. Je natolik průhledná, že umožňuje alespoň částečnou kontrolu, bez nutnosti otevřní inkubátoru. Díky dvouvrstvosti zároveň dobře tepelně izoluje. Aby se uzavřely jednotlivé vzduchové dutinky desky, jsou řezy na příčných stranách jednoduše přelepeny izolační páskou (viz Obr. 4). Průchod elektrického vedení, pro topení a tepelné čidlo regulátoru, je vyvrtáno skrz deseku, pokud možno tak, aby se dráty musely protlačit natěsno. Stejně tak jsou vyvrtány otvory pro přišroubování úhelníčků na kterých je navinut topný kabel. Úhelníčky jsou umístěny napříč dutinek polykarbonátové desky, tím stoupne tuhost desky a vyrovná se její případné prohnutí.
  Aby víko dobře dolehlo na polystyrénové desky, nalepil jsem na jejich vrchí stranu pěnové těsnění do oken. Těsnění je samolepící a je dobré jich nalepit více vedle sebe, protože je celkem úzké (viz Obr. 1 a Obr. 5). Tím se vyrovnají jak drobné nerovnosti jednotlivých desek, tak nedokonalosti řezu polystyrénových desek.
• Topné těleso a regulace.
  Jak již bylo napsáno výše, v inkubátoru topím odporovým kabelem. Oproti topení žárovkou je výhodnější v účinnosti, a v případě jeho rozložení, taky v rovnoměrnosti topení nad celou plochou inkubátoru. Aby byl inkubátor i bezpečný, použil jsem originální kupovaný topný kabel opatřený izolací o výkonu 25 W. Kabel je navinut na umělohmotné úhelníčky opatřené zářezy a přišroubované k víku. Napnutí je zajištěno jednoduše gumičkou (viz Obr. 3 a Obr. 4).
  O regulaci se stará regulátor RT-2 polské výroby, který je na burzách běžně k dostání. Regulátor je umístěn mimo inkubační prostor, dovnitř je samozřejmě nutné prostrčit měřící čidlo. Čidlo je dotaženo do středu plochy inkubátoru a z víka je spuštěn přibližně do výšky, ve které jsou umístěny vajíčka. To zajistí regulaci teploty v okolí vajíček a navíc větší vzdálenost mezi topným tělesem a čidlem regulátoru omezí tepelnou vazbu regulovaného systému.
  Podle zkušeností z provozu dochází ke kolísání teploty v rozsahu cca 1°C, což je především pro mnou chované gekony dostačující. Díky dobré tepelné izolaci dochází ke spínání regulátoru velmi zřídka, a tak i provozní spotřeba je velmi nízká.
• Soupiska materiálu a přibližné ceny:
  Patrně nebudu schopný vyčíslit všechny náklady, spoustu materiálů jsem použil z různých zbytků po výstavbě terárií a podobně. Ceny také berte pouze orientačně, nejspíš se budou lišit podle lokalit a zvoleného obchodu (například polykarbonát je vhodné kupovat ve specializovaných obchodech, kde mají zbytky, které jsou levnější a hlavně kupovat celou tabuli je zbytečné).
  
  

  díl	přibližný rozměr	cena
  sklo	50 x 150 cm	90,- Kč
  polystyren	3 desky 50 x 100 cm	50,- Kč
  polykarbonát	50 x 50 cm	85,- Kč
  těsnění do oken	balení 10 m	25,- Kč
  topný kabel	1 ks	150,- Kč
  regulátor	1 ks	350,- Kč
  celkem		750,- Kč

 

 

Ventilační otvory jsem se rozhodl neřešit. Zkušenosti z provozu inkubátoru potvrzují, že postačuje výměna vzduchu během pravidelných kontrol, vkládání vajec, vybírání mláďat a podobně. Zvýšená vlhkost v inkubátoru je zajištěna umístěním jedné otevřené krabičky s trochou vody.

 

 

Vajíčka jsou umístěna podle druhů nebo jednotlivých snůšek v průhledných plastových krabičkách, používaných například při prodeji cvrčků. Ve víku je několik malých otvorů, jako inkubační substrát používám SERAMIS, materiál vytvořený vypálením granulek speciálního jílu z Anglie (obstarat se dá například v zahradnictví www.seramis.cz). I při dostatečném navlhčení se vyznačuje relativní povrchovou suchostí. Vlhkost v jednotlivých krabičkách s vajíčky je upravována vlhčením inkubačního substrátu, dle požadavků konkrétních druhů.

Vzhledem k tomu, že inkubátor pouze topí a neumí chladit, je nutné vhodně zvolit umístění inkubátoru. Jsou velmi velké rozdíly v teplotách u stropu a u podlahy, na severní a jižní straně bytu. V letních dnech se dá dosáhnout nižších teplot snad jen ve sklepních místnostech.

 

 

V provozu mám tři takovéto inkubátory nastavené na 25°, 27° a 31°C. Inkubovány byly vajíčka gekonů, chameleonů, vajíčka a pulci dendrobátek. Po jednom roce používání inkubátorů jsem s provozem naprosto spokojen. Jistě existuje spousta dalších alternativ, ať už této konstrukce nebo konstrukce založené na jiném principu. Proto uvítám diskuzi a návrhy na vylepšení popsané konstrukce inkubátoru, případně vaše vlastní zkušenosti s inkubací plazích vajec.