You are here » home articles geckos Poznámka ke gekončíkům rodu Goniurosaurus

Poznámka ke gekončíkům rodu Goniurosaurus

Author: Andrej Funk 02.01.2003 Category: geckos

Poznámka ke gekončíkům rodu Goniurosaurus

Andrej Funk

(podle Akvárium terárium, Praha, 45 (7): 56-58)

 

V Akváriu teráriu číslo 6/2002 byl článek Lubomíra Klátila "Gekončíci z rodu Goniurosaurus". Ačkoli šlo o pozitivní počin (premiérové představení těchto zajímavých, atraktivních a stále trochu tajemných zvířat), nevyhnulo se mu několik chyb - dílem ovšem jistě nikoli vinou autora, ale záměnou popisků u fotografií při grafické úpravě článku. Na snímku označeném jako "Goniurosaurus luii, dospělý jedinec" samozřejmě není žádný G. luii, ale Goniurosaurus kuroiwae splendens, resp. Goniurosaurus splendens. Naopak na fotografii označené jako "Goniurosaurus kuroiwae" jsou juvenilně zbarvená mláďata Goniurosaurus luii. Protože oba snímky jsou na stejné stránce, je zřejmé, že došlo k neúmyslné záměně popisků. Ale čtenáři by si to měli uvědomit, protože tyto druhy jsou celkem výrazně odlišné. Na posledním snímku označeném jako "Goniurosaurus murphyi" je zvíře, které svou kresbou opravdu odpovídá gekončíkovi, který byl popsán jako druh G. murphyi (Orlov a Darevsky 1999 v Russian Journal of Herpetology), ale tento název byl záhy označen za pouhé synonymum druhu Goniurosaurus lichtenfelderi - L. Klátil sice v článku připouští, že "podle ústní informace je možné, druh G. murphyi bude systematicky přehodnocen jako G. lichtenfelderi lichtenfelderi", ale už se tak stalo (Grismer 2000 v americkém Journal of Herpetology). Podle typu kresby (2 pruhy na hřbetě) na snímku L. Klátila skutečně o G. lichtenfelderi může jít (a vezmeme-li v úvahu onu synonymizaci, tak i jde).

K údajům uvedeným v článku L. Klátila je možné doplnit a upřesnit ještě to, že v současnosti jsou tedy známé a uznávané taxony:

  • Goniurosaurus araneus Grismer, Viets et Boyle, 1999 (popsán v Journal of Herpeto-logy) ze severního Vietnamu (provincie Cao Bang);
  • Goniurosaurus kuroiwae kuroiwae (Namiye, 1912) z japonských ostrovů Okinawa, Sesoko-Jima a Kouri-Jima v souostroví Ryukyu (popsán jako Gymnodactylus albofasciatus kuroiwae v Dobutugaku Zasshi - Zoological Magazine), podle některých názorů (např. Kratochvíl, osobní sdělení) jde spíše o samostatný druh G. kuroiwae z druhového komplexu G. kuroiwae;
  • Goniurosaurus kuroiwae orientalis (Maki, 1930) z ostrovů Tonaki-shima, Tokashiki, Aka-Jima a Iejima (popsaný jako Eublepharis orientalis v Annotaiones Zoologicae Japonenses). Grismer (1988) tento taxon označil za synonymum G. kuroiwae kuroiwae, herpetologická databáze (The EMBL Reptile Database) ho nadále uvádí jako G. k. orientalis. Podle výše uvedeného názoru (Kratochvíl) může jít také o samostatný druh G. orientalis z druhového komplexu G. kuroiwae;
  • Goniurosaurus kuroiwae splendens (Nakamura et Uano, 1959) z ostrova Tokuno-shima (popsaný jako Eublepharis splendens v Memoirs of the College of Science, University of Kyoto), může jít též o samostatný druh G. splendens z druhového komplexu G. kuroiwae;
  • Goniurosaurus kuroiwae toyamai Grismer, Ota et Tanaka, 1994 z ostrova Iheya-Jima (popsán v Zoological Science, Tokio), může jít také o samostatný druh G. toyamai z druhového komplexu G. kuroiwae;
  • Goniurosaurus kuroiwae yamashinae (Okada, 1936) z ostrova Kume-Jima (popsán jako Gymnodactylus yamashinae v Proceedings of the Imperial Academy), může jít rovněž o samostatný druh G. yamashinae z druhového komplexu G. kuroiwae;
  • Goniurosaurus lichtenfelderi lichtenfelderi (Mocquard, 1897) z jihovýchodní Číny (provincie Guangxi) a severního Vietnamu (ostrůvek Norway i kontinentální severovýchodní Vietnam - populace označovaná jako G. murphyi byla nalezena poblíž vesnice Dang Chau v Hoang Hoa Tham, Chi Linh, Hai Hung). Popsán byl jako Eublepharis lichtenfelderi v Bulletine Mus. Hist. Nat., Paříž;
  • Goniurosaurus lichtenfelderi hainanensis Barbour, 1908 z jihu ostrova Hainan. Popsán byl původně jako Goniurosaurus hainanensis v Bulletin Mus. Comp. Zool., Harvard Coll., Cambridge. Většinou je nyní považován jen za poddruh G. lichtenfelderi hainanensis (např. Grismer 1988, Vergner 2001);
  • Goniurosaurus luii Grismer, Viets et Boyle, 1999 rovněž z jihovýchodní Číny (provincie Guangxi) a jihu čínského ostrova Hainan (popsán v Journal of Herpetology).

Vzhledem k charakteru území (zbytky málo vědecky prozkoumaných deštných pralesů s hornatými úseky i s jeskyněmi) se dají v severním Vietnamu předpokládat lokality s výskytem dalších dosud neobjevených a nepopsaných taxonů tohoto rodu. Také L. Klátil už avizuje přípravu popisu jednoho takového snad nového druhu ruskými herpetology (kteří v této oblasti popsali v posledních letech mnoho druhů jiných plazů i obojživelníků). Nelze vyloučit ani změny taxonomického postavení už dříve popsaných druhů a poddruhů gekončíků rodu Goniurosaurus.

Pokud jde o občasné zaměňování dosud známých čínsko-vietnamských druhů, tak mezi určité rozlišovací znaky patří:

  • velikost - G. lichtenfelderi měří jen asi 17 cm, G. luii 20-21 cm a G. araneus až 21-23 cm;
  • počet preanálních pórů samců - G. luii 23-29, G. araneus 18-22;
  • počet pruhů v kresbě - G. lichtenfelderi má světlé (obvykle žluté) a černě lemované pruhy - 1 na krku, 1 u kořene ocasu a 2 na hřbetě, 4-5 bílých, černě lemovaných pak na ocase, G. luii a G. araneus mají světlé (nažloutlé až oranžové), černě lemované pruhy na krku, u kořeně ocasu a 3 na hřbetě a také 4-5 bílých, černě lemovaných na ocase;
  • základní zbarvení a skvrnky - G. lichtenfelderi má základní zbarvení béžové až hnědé s různě hustými černými skvrnkami, G. luii je tmavě šedý, šedožlutý až žlutohnědý s různě hustými černými skvrnkami na hlavě i na těle, G. araneus je šedě oranžový až světle mahagonový s černými skvrnkami většinou jen na hlavě, na těle nemá skvrnky žádné či jen řídké a občasné. Intenzita a odstín zbarvení je ovšem individuálně variabilní a podléhá určité fyziologické barvoměně (hlavně mezi dnem a nocí).

Z ekologického hlediska jsou tito gekončíci zajímaví tím, že žijí na kamenitých, su»ových stráních, poblíž jeskyň či přímo v jeskyních (až několik metrů od vchodu), přes den se ukrývají v úzkých štěrbinách a pod kameny. Tyto lokality jsou ovšem obklopeny tropickými deštnými lesy. Z toho pro chov vyplývá terárium vybavené kamenitými skalkami, spíše suchým substrátem (jen část v jednom rohu musí být zvlhčována + miska s vodou a kladiště na snůšky - otevřená krabička s vlhkým substrátem), ale s vysokou vzdušnou vlhkostí při spíše nižší a vyrovnané teplotě (24-27 °C, max. 28 °C, určitě nepřesahovat 30 °C, noční pokles na 22-25 °C, nejvýše někdy 20 °C). Zvířatům nesvědčí jak vysoká teplota a nízká vzdušná vlhkost, tak naopak příliš nízké noční teploty a přemokřený substrát. Také pro inkubaci vajíček je vhodnější nepříliš vysoká inkubační teplota (23-27 °C) a vysoká relativní vlhkost.

 

Doplňující poznámka: v roce 2002 byl popsán nový druh - Goniurosaurus bawanglingensis Grismer, Haitao, Orlov et Ananjeva, 2002 (v americkém Journal of Herpetology). Terra typica 5,6 km severovýchodně od města Bawangling na čínském ostrově Hainan. Jeho celková kresba se rozpadá do četných hnědočervených okrouhlých skvrnek.

 

Literatura:
Grismer, L. L., 1988: Phylogeny, taxonomy, classification and biogeography of Eublepharid Geckos. In: Estes, R. & Pregill, G. (eds.): Phylogenetic relationships of the lizards families. Essays commemorating Chrles L. Camp., Stanford, 631 str.
Klátil, L., 2002: Gekončíci z rodu Goniurosaurus. Akvárium terárium, Praha, 45 (6): 76-78.
Rösler, H., 1995: Geckos der Welt. Alle Gattungen. Urania, Leipzig, 256 str.
Vergner, I., 2001: Ještěři. Biologie, chov 1. Gekoni 1. Nakladatelství Madagaskar, Jihlava, 462 str.
The EMBL Reptile Database - http://www.embl-heidelberg.de/~uetz/LivingReptiles.html

 

Comments

     

    You must be registered and loged in for adding comments and discussion threads.