hadi
Gonyosoma oxycephalum v teráriu
Zdeněk Skokánek • 09.03.2009 • Zobrazeno 11888 × • Komentováno: 1 ×
Gonyosoma oxycephalum je rozšířena od jihovýchodního Himaláje přes Barmu, Thajsko, Vietnam, Kambodžu, Laos po ostrovy Andamany, Nikobara, Sumatra, Jáva, Borneo, na Filipínách ostrov Palavan. Kde obývá pralesní nížiny. Užovky Gonyosoma oxycephalum známe v několika barevných formách. Krom známých zelených a zelenožlutých také šedožlutozelené, šedožluté až šedé.
Dalšími druhy rodu Gonyosoma jsou též Gonyosoma jansenii ze Sulawesi, Gonyosoma prasina ze severního Vietnamu, severního Thajska a jižní Číny. Gonyosoma frenatum z jižní Číny a ostrov Thaiwan.
Chov a odchov krajty Leiopython albertisii
Zdeněk Skokánek • 08.02.2009 • Zobrazeno 17873 × • Komentováno: 0 ×
Leiopython albertisii je středně velká krajta, dobře osvalená, asi jedenkrát silnější v těle než krajta zelená, dorůstající ale jen do délky 2 m. Ve rovnání s jinými krajtami má nezvykle hladký povrch těla, velice špatně se drží v ruce, klouže ujíždí. Hlavu má relativně dlouhou šípovitou, dostatečně oddělenou od krku. Hlavu považuji na této krajtě za nejnápadnější, nejvíc fascinující, je svrchu černě lesklá a tato čerň zasahuje až na krk, kde se postupně vytrácí.
Jak (ne)začít s chovem jedovatých hadů: Vipera ammodytes
Petr Balej • 06.05.2006 • Zobrazeno 42711 × • Komentováno: 4 ×
Vzhledem ke svým minimálním nárokům na chov a poměrně nízké (ne-li nejnižší) ceně je zmije růžkatá (Vipera ammodytes) bezesporu jedním z nejoblíbenějších a nejčastěji doporučovaných zástupců pro ty, kteří chtějí začít s chovem jedovatých hadů. A právě těmto lidem by snad mohl pomoci následující text, kde jsem se z pohledu začátečníka snažil objasnit některé problémy a neočekávané aspekty chovu se kterými se novopečený majitel jedovatého hada setká, a to jak v obecné rovině, tak na příkladech mně blízké zmije růžkaté.
Revize austropapuánských krajt podle Raymonda Hosera
Aleš Doskočil • 15.11.2004 • Zobrazeno 11491 × • Komentováno: 0 ×
Tento článek jsem se rozhodl napsat, protože hadi čeledi Boidae patří k mým nejoblíbenějším a v chovu se na ně zaměřuji. Tato revize vznikla v roce 1999 a publikována byla v Journal of herpetology v roce 2000. Možná se vám bude zdát divné proč uveřejňuji revizi starou bezmála 5 let. Je to proto, že Hoser uveřejnil v letošním roce novou revizi všech druhů krajt a ta je rozšířením této revize ...Acrantophis dumerili
Vladimír Trailin • 02.11.2004 • Zobrazeno 12272 × • Komentováno: 1 ×
Acrantophis dumerili dorůstá délky do 200 cm, největší udávaná velikost je 270 cm (Někdy dokonce 450 cm, což je nepravděpodobné). Tělo je statné, podobné známému hroznýši Boa constrictor. Hlava je zřetelně oddělena od těla užším krkem. Zbarvení je pestré, hnědo-šedé, břicho je krémové až do žluta.Pseudoboodon lemniscatus
Vladimír Trailin • 21.10.2004 • Zobrazeno 8307 × • Komentováno: 0 ×
Pseudoboodon lemniscatus je stejně jako jeho příbuzný Pseudoboodon boehmei endemitem Etiopských hor. Zasahuje však více na sever až do výběžku Etiopské vysočiny v Eritreji. Dosahuje délky kolem 1m. Základní zbarvení je hnědé, na hřbetě se táhnou od hlavy dva zlatavé pruhy. Břicho je světlé se šedými skvrnami. Pod okem má vmáčklinu, typickou pro celý rod.Bitis gabonica
Vladimír Trailin • 01.08.2004 • Zobrazeno 12553 × • Komentováno: 0 ×
Bitis gabonica patří mezi největší a nejtěžší jedovaté hady světa. Délkou až 200cm (obvykle však do 150cm), není sice nejdelší, je však rozhodně nejtěžší. Přizbůsobila se různým ekosystémům, žije od tropických pralesů a v suchých opadavých lesích. Nemá ráda otevřené savany...Dasypeltis atra
Vladimír Trailin • 31.07.2004 • Zobrazeno 10062 × • Komentováno: 0 ×
Dasypeltis atra je méně známým "bratrancem" Vejcožrouta afrického (Dasypeltis scabra),snímž byl i dříve spojován jako jeho černá varieta. Na rozdíl od D. scabra je však rozšířen na menším území a je mnohem více vázán na specifický biotop, africký montánní deštný les...Potíže při chovu užovky Elaphe guttata (Corn Snake).
Víťa Machač • 20.05.2004 • Zobrazeno 12663 × • Komentováno: 0 ×
Jelikož o úspěšném chovu užovek červených se dá všude sehnat článků a materiálů doslova "co hrdlo ráčí", pokusím se zde popsat svoje teraristické začátky se zřejmým důrazem na nezdary a patálie, nebo» se domnívám, že podobnými úskalími si musel projít když už ne každý chovatel, tak rozhodně velká většina z nás.Lampropeltis alterna a její dvě barevné formy
Václav Chadima • 19.05.2004 • Zobrazeno 8043 × • Komentováno: 0 ×
Fauna, Praha, 2002, 13 (2)Každým rokem dostávám několik dotazů od chovatelů, jak se rozliší u Lampropeltis alterna barevná forma alterna od formy blairi, zda je možno je spolu pářit a jestli se jedná o poddruh Lampropeltis mexicana. Tímto článkem se pokusím vysvětlit, jak to vlastně je.