Jste zde » úvod články jiný Tioman

Tioman

Autor: Ondřej Hes 31.12.2010 Kategorie: jiný

Tioman patří k poměrně malým ostrovům lemujícím Malajský poloostrov. Fauna a flóra malých ostrovů bývá obvykle chudá na počet druhů, avšak zvířata se vyskytují většinou v hojnějších počtech. Tioman patří naopak mezi ostrovy s bohatou herpetofaunou.

Na ostrov se můžeme dopravit několika způsoby. Relativně nejrychlejší je letecké spojení ze Singapuru (letiště Selentang) nebo z Kuala Lumpuru. Ze Singapuru lze rovněž využít spojení rychlou motorovou lodí (Jetty), kdy cena lodního lístku je jen o málo nižší, než letenka. Nejlevnější spojení je trajekt z malajského města Mersing. Do nákladů je však nutno započítat dopravu z Kuala Lumpuru či Singapuru do Mersingu.

Ostrov Tioman je rozdělen podélnou osou, kterou tvoří skalnaté a obtížně přístupné hory (Obr. 1, 2). Západní pobřeží je osídleno hustěji, největší vesnicí je Tekek, kde je malé letiště a větší přístaviště. Na západním pobřeží leží také většina tzv. rezortů, kde je možné sehnat levné i relativně velmi luxusní ubytování. Naopak východní pobřeží je liduprázdné, jediným větším sídlem je Juara, což je malá vesnice s několika poloprázdnými rezorty, restauracemi, školou a malou klinikou, kde však není přítomen lékař, pouze zdravotní (doufám) sestra.


Obr. 1


Obr. 2

Na okraji vesnice je záchranné centrum pro mořské želvy s pláží, kde želvy kladou a s ohradami pro inkubaci nalezených vajec. Před vesnicí Juara leží dostupný korálový útes, který lze z větší části prohlédnout při šnorchlování. Juara je orámována dvěmi, respektive třemi říčkami s nevelkým porostem mangrove v ústí do moře.


Obr. 3


Obr. 4

Herpetofauna Tiomanu čítá úctyhodných 97 druhů plazů a obojživelníků (cca 11 endemitních), z toho 34 druhů ještěrů, 39 druhů hadů, 1 sladkovodní želva, 22 druhů žab a nepřeberné množství druhů hmyzu. Zkušení cestovatelé vědí, že v tropech je často problematické dostat se do opravdové přírody. Tioman má výhodu poměrně dostupného primárního lesa (Obr. 3, 4). Z vesnice Juara vede silnička a později i stezka do Tekeku, která prochází nádherným pralesem. Rovněž lze rychle dojít do dalších oblastí, kde po překonání nevelkých kaučukových plantáží narazíme opět na relativně nedotčený les. Na ostrově sice existuje několik značených tras, značení je však špatné a stezky neudržované. Proto je nejvýhodnější sledovat některé z četných říčních toků a podél nich se dostat hlouběji do lesa. Pokud využijeme poslední možnost, máme zaručené naprosté soukromí a nerušené pozorování zvířat (Obr. 5, 6).


Obr. 5


Obr. 6

Ostrov jsme navštívili v polovině léta (přelom července a srpna). Počasí bylo vlhké a velmi teplé. Asi nejatraktivnějšími plazy jsou bezesporu varani (Varanus nebulosus) (Obr. 7, 8), kteří jsou, ve srovnání se singapurskými exempláři, velmi atraktivně černě zbarveni s bílými svítivými tečkami. Na ostrově se vyskytují i velcí Varanus salvator, bohužel jsme měli štěstí pouze na mladé jedince (Obr. 9). Varanus nebulosus se vyskytují v blízkosti vesnic, jsou relativně málo plaší, naopak exempláře v lese jsou velmi plaché a utíkají již ve vzdálenosti několika desítek metrů.

Varanus nebulosus
Obr. 7 - Varanus nebulosus

Varanus nebulosus
Obr. 8 - Varanus nebulosus

Varanus salvator
Obr. 9 - Varanus salvator

Další, pro nás nesmírně zajímavé, bylo setkání s velkými kožnatkami Dogania subplana. První želvu jsme viděli během dne v křišťálově čistém potoce se štěrkem na dně, kdy evidentně lovila cosi pod kameny (Obr. 10). Obrovskou kožnatku jsme však spatřili během noční výpravy v biotopu, který si pro kožnatky představujeme - v bažinaté mělké říčce s vrstvou listí a detritu na dně. Bohužel jsme neměli štěstí na mořské želvy, které jsme nezastihli ani v moři a dokonce v době našeho pobytu se nelíhla žádná ze snůšek inkubovaných v záchranné stanici.

Dogania subplana
Obr. 10 - Dogania subplana

Nesmírně jsme se těšili na agamy Gonocephalus, kdy se nám povedlo najít několik velkých kusů Gonocephalus grandis. Samice byly k fotografování poměrně ochotné, samci byli velmi plašší a fotografování bylo možné pouze teleobjektivem (Obr. 11, 12, 13). Další zástupci agamovitých byli dráčci, bohužel fotografování bylo nesmírně obtížné, jelikož jejich útěková vzdálenost byla značná. Další drobné agamy, které dráčky velmi připomínaly obývaly stejné biotopy (Obr. 14). Bohužel se nám je nepodařilo determinovat a dlouho jsme je považovali za samice některého z druhů Draco spec. Velmi atraktivní agamu Bronchocela cristatella jsme pozorovali opakovaně (Obr. 15, 16). Z drobnějších plazů jsme často nacházeli scinky Mabuya multifasciata (Obr. 18, 19). Na březích potoků a řek byli relativně hojní zástupci rodu Sphenomorphus spec (Obr. 17).

Gonocephalus grandis
Obr. 11 - Gonocephalus grandis

Gonocephalus grandis
Obr. 12 - Gonocephalus grandis

Gonocephalus grandis
Obr. 13 - Gonocephalus grandis


Obr. 14

Bronchocela cristatella
Obr. 15 - Bronchocela cristatella

Bronchocela cristatella
Obr. 16 - Bronchocela cristatella

Sphenomorphus spec
Obr. 17 - Sphenomorphus spec

Mabuya multifasciata
Obr. 18 - Mabuya multifasciata

Mabuya multifasciata
Obr. 19 - Mabuya multifasciata

Na ostrově se vyskytuje několik druhů gekonů. Největší je bezesporu Gecko monarchus, které jsme pravděpodobně slyšeli, ale nepodařilo se nám je vypátrat ani ve dne, ale ani v noci při četných návštěvách lesa. Na budovách byli všude hojní zástupci rodu Hemidactylus. Během dne jsme často pozorovali gekony Cnemaspis limi (Obr. 20). Naprosto identický biotop obývali Cyrtodactylus tiomanensis (Obr. 21). Bylo zajímavé, že Cyrtodactylus tiomanensis byli vylezlí a aktivní pouze v noci, naopak Cnemaspis limi byli aktivní ve dne, takže oba druhy bylo možné najít na identických místech, dokonce na stejných kamenech.

Cnemaspis limi
Obr. 20 - Cnemaspis limi

Cyrtodactylus tiomanensis
Obr. 21 - Cyrtodactylus tiomanensis

Přes velmi bohaté zastoupení hadů jsme fotografovali pouze dva druhy. Jednak nádherný kus Oligodon purpurascens (Obr. 22) a velmi letmo Sibynophis melanocephalus.

Oligodon purpurascens
Obr. 22 - Oligodon purpurascens

Velmi atraktivní byly nalezené žáby. Ropuchy zastupovala Bufo melanosticus, bohužel jsme našli jen mrtvé přejeté exempláře, stejně tak Kaloula pulchra. Další druh ropuchy jsme nalezli vysoko v horách, jednalo se o jedince se zajímavým namodralým zbarvením boků (Obr. 23). Nejvíce druhů žab jsme nacházeli v málo poškozených partiích lesů v blízkosti potoků. Determinace je nanejvýše obtížná. Žáby jsme fotografovali bez toho, že bychom je chytali a blíže prohlíželi. Můžeme tedy konstatovat, že jsme viděli pravděpodobně 3-4 druhy skokanů (Obr. 24), pravděpodobně zástupce rodu Fejervarya (Obr. 25, 26) a několik druhů žab, pravděpodobně létavek (Rhacophorus) (Obr. 27). Velmi letmo se nám podařilo zastihnout bezesporu jednu z nejatraktivnějších žab ostrova - Ansonia tiomanica. Nalezli jsme i žabky, které připomínaly naše kuňky rodu Bombina, ktereé se nám nepodařilo blíže určit (Obr. 28, 29)


Obr. 23


Obr. 24


Obr. 25


Obr. 26


Obr. 27


Obr. 28


Obr. 29

Nesmírně bohatá je entomofauna, výčet dokumentovaných druhů by vydal na samostatný článek, stejně tak zastižení zástupci pavoukovců a dalších členovců (Obr. 30, 31).


Obr. 30


Obr. 31

Na závěr bych rád podotknul, že veškerá zvířata byla fotografována ve volné přírodě bez předchozího aranžování a odchytávání.

Literatura

  • Grismer JL, Grismer LL, Das I: Species diversity and checklist of the herpetofauna of Pulau Tioman, Peninsular Malaysia, with a preliminary overwiew of habitat utilization. Asiatic Herpetological Research, 2004, 10, 247-279
  • Lim KKP, Lim LJ: The terrestrial herpetofauna of Pulau Tioman, Peninsular Malaysia. The Raffles Bulletin of Zoology, 1999, Suppl. No 6, 131-155

 

Komentáře

     

    Pro vkládání komentářů a diskusních vláken musíte být registrovaní a přihlášení.