Jste zde » úvod profily Petr Balej blog Lamprophis fuliginosus: Kouzlo nechtěného

Lamprophis fuliginosus: Kouzlo nechtěného

Autor: Petr Balej 02.08.2010 Taxonomie: Lamprophis fuliginosus

Užovky Lamprophis fuliginosus (či dříve Boaedon fuliginosus) asi není třeba nikomu představovat. Jednodušeji chovatelný a rozmnožitelný had už snad ani neexistuje.

Sám jsem si, už jen pro radost, koupil v roce 2008 na burze 2 mláďata. O nich mi prodejce (kupodivu) tvrdil, že jsou to dva samci, kamarád zase že jsou to 2 samice. Podle mě to měl být pár a nakonec se ukázalo, že jsem měl pravdu já :-). Měl jsem v plánu je tak do cca 50 cm chovat dohromady, a pak je rozdělit, aby se nespářily příliš mladé, jenže... ty potvory to stejně stihly, když měla samice odhadem tak 60 cm a samec pod 50 cm.

Věděl jsem, že se tenhle druh množí rychle a snadno, ale až tak moc rychle jsem to nečekal. Až později, když jsem si zjišťoval do jakých extrémů to může zajít, jsem narazil na článek Hopkinse (2004), kde se uvádí, že samice jsou schopné reprodukce už po 10 měsících života a mohou mít až 8 snůšek za rok (v rámci ideálních laboratorních podmínek samozřejmě). Neuvěřitelné.

Ale zpět k mému chovu. 4.8.2009 jsem se tedy bohužel dočkal snůšky 5 vajíček dlouhých okolo 4 cm, z nichž se 23.10.2009 vylíhl stejný počet mláďat (viz fotka z 30.10.2009, stejného data je i fotka rodičů na počátku tohoto článku). Rozdělovat pak můj pár už moc nemělo cenu. Avšak další rok na jaře byl samec tak otravný, že jsem se rozhodl mu dohodit solitérní samici ze stanice přírodověců. Byla u mě na týdením "seznamovacím" pobytu (6.-13.5.2010), během něhož jsem svou samici přemístil do malé plastové krabičky vybavené pouze podkladovýni ubrousky a miskou s vodou, a nechal staniční samici s mým samcem dohromady. Celý týden to ve velké plastové bedně, kde užovky chovám, rachotilo a nakonec jsem pozoroval i samotné páření. Poslední dva dny byla velmi aktivní ale i má oddělená samice. Říkal jsem si, že se jí zřejmě nevyhovuje být v té malé krabičce, takže se jen snaží dostat ven. Klást přece nemůže, ještě bylo brzo a žádné ztloustnutí na ní nešlo vidět. Jenže to bylo zase jinak, než jsem plánoval. Hned další den, kdy jsem odnesl napářenou samici zpět na stanici a tu svou přendal zpět do velké plastové krabice k samci, jsem v úkrytu se stále vlhkou vrstvou lignocelu (kvůli snadnějšímu svlékání pokožky) našel 15.5.2010 4 dosti podlouhlá vejce. Podobné jsem u tohoto druhu ještě neviděl, ale zřejmě to má na svědomí malá velikost mé samice (78 cm k 1.8.2010), kdy vajíčkům nezbývá nic jiného, než růst do délky. Pro zajímavost uvádím i naměřené délky (v cm) z této druhé snůšky vajec a změnu jejich velikosti:

 

15.5.2010

9.7.2010

změna (%)

1.

5.18

5.41

4.58

2.

4.97

5.31

6.74

3.

4.88

5.13

5.13

4.

5.14

5.74

11.71

Bohužel, více měření jsem nestihl, a tak je možné, že vajíčka ještě do vylíhnutí mláďat (27.-30.7.2010) o trochu porostla. Obě měření dokumentují fotky níže. Z největšího vejce (4.) se však nic nevylíhlo, a po jeho otevření jsem našel plně vyvinuté 23.3 cm dlouhé mrtvé mládě.

Nyní má tedy má chovná samice 78 cm a samec 66 cm, takže jsem zvědavý, o kolik ještě vyrostou a co všechno splodí.

 

Zdroje:

Hopkins W. A. et all, 2004: Trophic and maternal transfer of selenium in brown house snakes (Lamprophis fuliginosus). Ecotoxicology and Environmental Safety 58, 285–293.

Harrison Ch., 1999: The African House Snake. http://www.kingsnake.com/housesnake/.

 

Komentáře

     

    Pro vkládání komentářů a diskusních vláken musíte být registrovaní a přihlášení.