Pletivové terárium pro chameleony

Asi jen málokoho ponechá chladným bizardní krása chameleonů, a proto jsem před časem i já neodolal a pořídil jsem si trio chameleonů jemenských. Několika denní mláďata jsem umístil do standardních skleněných terárií, které používám pro odchov gekonů. Mládí chameleonci se měli čile k světu a tak jsem brzy řešil problém kam s nimi.

V původních teráriích jsem si ověřil, že běžné skleněné terárium není pro chameleony příliš vhodné, chameleonci nedokázali pochopit neviditelnou překážku a neustále se snažili skrz sklo projít. Při pokusech o lov cvrčků ze sousedních terárií si o sklo zraňovali jazyk. Zahraniční literatura doporučuje velmi často pro chov chameleonů pletivové voliéry. Zajišťují výborné větrání, a nejsou, oproti sklu, pro chameleony nebezpečné. Doporučení chovu ve voliérách pocházelo většinou z jižněji položených zemí a chov praktikovali alespoň po část roku ve voliérách venkovních. Tento postup je také více doporučován chovateli ze Spojených států, evropští chovatelé se zdají být více konzervativní.

Problém průhledného skla by se dal jistě vyřešit vnitřní úpravou stěny terária, nebo jen jednoduchým nátěrem skla z venkovní strany, ale měl jsem v plánu dopřát svým chovancům dostatek prostoru, velké skleněné terárium se mi pak zdálo příliš těžké a také drahé. Proto jsem se pro inspiraci na řešení svého problému vrhnul na internet. Tam jsem našel ještě další alternativu, chov chameleonů v takzvaných nebesích - chamaeleo canopy. Jedná se o dva veliké květináče, nebo mísy, tak veliké, aby z nich chameleoni nemohli vylézt. Ty se proti sobě spojí sloupkem, kolem sloupku se naaranžují větve, do spodní mísy se dá trochu substrátu a do horní žárovka. Celé mi to ale připadlo více jako zajímavý prvek vybavení pokoje, než jako chovné zařízení. Pletivových terárií, jsem na internetu našel spoustu, ale jednalo se o velmi drahé terária z hliníkových slitin a navíc pro našince velmi těžce dostupné ze zámoří. Až se mi podařilo objevit dva návody jak si pletivové terárium vyrobit svépomocí z běžně dostupných dílů.

První postup obsahoval rámovou konstrukci terária z plastových trubek pro domovní odpady potaženou sítí. Druhý postup konstruoval samonosné terárium z běžného pletiva. Tento návod se mi zalíbil. Řešení bylo čisté, bez zbytečných prvků, postup jednoduchý a výsledné terária vypadaly dobře.

 

 

V Bauhausu jsem si vyhlédl potažené pletivo s čtvercovým okem o straně přibližně 1cm. Pletivo se prodávalo v pásu o metrové šíři. Celkem přirozeně působila také zelená barva potahu.

Rozhodl jsem se vybudovat tři terária vysoké právě 1 metr šířky pletivového pásu. Jako základnu jsem si z trojky skla slepil čtvercovou podstavu o straně 50 cm a boční stěny o výšce 25cm. Klec jsem smontoval se základnou o centimetr menší, tak aby se dala do skleněné základny zasunout. Potřeboval jsem ještě vyřešit spojení pletiva v hranách klece. Američané v návodu použili jakési kovové céčka, kterými pak speciálními kleštěmi secvakli pletiva k sobě. Speciální kleště bych oželel, ale tento spojovací materiál (alespoň v roce 1999) jsem nikde nesehnal. Nakonec jsem si pomohl tím, že jsem vždy jedno pletivo spoje ustřihl tak aby zůstaly co nejdelší volné drátky oka, kdežto druhé pletivo jsem ustřihl tak aby hrana byla hladká. Volné drátky jsem pak obtočil kolem drátu připojeného pletiva. Spoj byl tak vytvářen prakticky v každém oku pletiva a při dobrém utahování drátků byl překvapivě tuhý.

 

 

Když jsem takto pospojoval čtyři stěny a strop klece, vystřihl jsem v jedné stěně otvor pro dvířka. Aby i hrana otvoru byla zpevněná, vystřihl jsem díru o jedno oko menší a tuto rezervu jsem pak ohnul o 180 stupňů. Hrana se trochu zpevnila a nikde netrčely kousky drátů, stala se tak bezpečnější jak pro mne tak pro chované chameleony. Samotné dvířka opět tvoří pletivo se zpevňěným okrajem jak bylo popsáno výše. Dvířka jsem udělal s pantem nahoře, tak aby se samy, vlastní vahou alespoň přivřely. Pant vytvořily dvě volné očka z drátu, zajištění proti otevření opět kousek měkkého drátku.

 

 

Takováto klec - terárium se velice lehce osazovala, větve potřebné pro chameleony se oproti sklu velice jednoduše zajišťovaly protažením okem pletiva ven, když už bylo něco silnějšího, lehce se to dalo připevnit drátkem. Dostatečný prostor umožnil dát do každé nádrže velký květináč se vzrostlým ibiškem a pro popnutí větví jsem ještě přisadil potos. Dobře se chameleoni také napájeli. Používal jsem napáječky ze kterých ob den přibližně 4 hodiny odkapávala voda do květináčů, chameleoni měli dostatek možnosti k pití a rostliny byly zároveň zalité.

 

 

Velmi dobré prospívání chameleonů vyvrátilo mé obavy z udržení optimálních teplot. Vyhřívání chameleonů zajišťovaly 40 W bodovky, jinak byly terária umístěny v běžném sídlištním bytě a nijak zvlášť intenzivně jsme netopili. Zcela samozřejmě takovéto terárium nesmí být umístěno v průvanu, i během větrání. Krom zmíňených bodovek, jsem nad stropem měl umístěné zářivky, aby měly zvířata dostatek světla a i nějaké to UV (opět výhoda pletiva oproti sklu).

Abych pletivové terárium jen nechválil, narazil jsem i na problémy. V zásadě byly dva. Při rosení osazených terárií spousta vody prošla a to v bytě nebylo nic příjemného. Vyřešila to nepromokavá fólie natažená za zadními stěnami a zastrčená do skleněných podstavců, aby i stékající voda nenatropila škody. Podobné terárium si do bytových poměrů stavěl i kolega Tomáš Drabina. Tomáš stavěl terárium do rohu místnosti a proto dvě strany přilehlé ke stěnám místnosti udělal celé ze skla a pletivo z druhých dvou stěn napojil do ze skla připravených úchytů. Jeho terárium je stále umístěné a proto zvýšená váha nevadí a jako součást obývacího pokoje je toto řešení elegantnější.

Druhý problém, který bylo nutné vyřešit, byly útěky krmného hmyzu. Krmil jsem především cvrčky a pro zpestření jsem občas podával sarančata a šváby. Sarančaty a šváby jsem krmil jen z pinzety, a především u švábů jsem si dobře hlídal jejich pozření. Pro cvrčky jsem nakonec vyrobil jakési krmítko, plastikovou nádobku, dostatečně vysokou, aby z ní cvrčci nedokázali vylézt (před obalním svrčků v minerálně-vitaminózní směsi jsem jim ještě amputoval zadní nohy, takže nemohli vyskočit). Chameleoni si na příjem potravy z krmítek velice rychle zvykli, a tak i tento problém byl vyřešen ke spokejenosti všech obyvatelů domácnosti.

Závěrem mohu chov chameleonů v klecích jen doporučit, problémy se dají promyšlenou konstrukcí dobře vyřesit, a pak výrazně převažují klady oproti těžkým, křehkým a drahým celoskleněným terárijím. Já jsem v těchto klecích choval po tři roky Chamaeleo calyptratus a docílil jsem několika úspěšných odchovů. Ch. calyptratus pak vystřídali Chamaeleo gracilis. Tito chameleoni dobře prosperovali, ale odchovu se mi nepodařilo dosáhnout. Krátce, přes zimu, jsem v těchto nádržích choval i Chamaeleo jacksoni. Řešili jsme tak prostorové problémy kolegy a můj sídlištní byt neumožňoval chov těchto chladnomilých chameleonů přes léto.