You are here » home articles invertebrates Páření a odchov sklípkana Pterinochilus murinus

Páření a odchov sklípkana Pterinochilus murinus

Author: Michal Toráň 21.05.2003 Category: invertebrates

Páření a odchov sklípkana Pterinochilus murinus

 

Tento agresivní a toxicky významný sklípkan Pterinochilus murinus Pocock, 1897 má svojí domovinu v Africe, konkrétně ve státech Keňa, Tanzanie, Uganda, Mozambik a Zambie. Patří do podčeledi Harpactiriinae. Jeho základní zbarvení je světlehnědé, ale může být také do rezava, až šediva. Je totiž ve zbarvení dosti variabilní, což mohu potvrdit dvěma různými exempláři, kde každý má trochu odlišné zbarvení. Jeden je více hnědý, druhý spíše cihlový. Na karapaxu a abdomenu má tmavou kresbu, na sbdomenu spíše pravidelná tmavá místa. Velikost v těle může být až 7 cm, ale domívám se, že v zajetí samice této velikosti dosahuje jen vyjímečně. Samci bývají zpravidla menší.

Samici, která je hlavním aktérem tohoto článku, jsem zakoupil jako mládě po 2. svleku 25.7.1998 u jednoho chovatele z Brna. Již z počátku jsem mládě umístil do klasické plastové krabičky, vysoké 8 cm. Mládě velmi ochotně přijímalo potravu, kterou tvořili převážně nymfy cvrčků. Občas pavouk dostal také roztřiženého moučného červa, ale cvrčci jako potrava převažovali. Denně jsem lehce rosil. Mládě si upředlo malé hnízdo ve vrchní části nádržky. Následovaly další svleky : 13.9.1998; 13.12.1998; 7.2.1999. Po tomto 5. svleku přišel pavouk o pravou zadní kráčivou nohu, mojí neopatrnou manipulací, když jsem mu ji přiskřípl víčkem od krabičky. Ovšem jak ukázal další vývoj sklípkana, dnes je tento regenerát k nerozeznání od ostatních končetin. Další svleky následovaly : 18.7.1999; 5.8.1999 - po tomto svleku jsem určil pohlaví. Jednalo se o samici. Pavouka jsem přemístil do celoskleněného terária o rozměrech 25x25x30 (d,v,š). Jako podklad jsem použil asi 5 cm v té době ještě kvalitního lignocelu. Zadní stěnu tvořil opískovaný polystyren. Do terária jsem umístil dva větší kusy kůry z ovocného stromu (tuším - švestka). Dále jsem do nádrže umístil mělkou napaječku. Pavouk si okamžitě začal zapřádat terárium. Další svleky : 18.9.1999; 10.1.2000; 22.2.2000; 3.7.2000; 24.1.2001; 13.6.2001 a konečně poslední svlek 20.4.2002. V té době již měla samice zapředené celé terárium. Měřila v těle cca 6 cm. Po tomto svleku jsem začal shánět samce. Sehnal jsem staršího samce, který měl ale již "odslouženo" a 9.5.2002 v 21:35 hod jsem jej umístil do terária samice. Dle očekávání samec ani nereagoval na milostnou předehru samice a proto posloužil jako večeře. 20.7.2002 jsem sehnal samce druhého. Byl mladý (adult 5.7.2002), ale abnormálně malý. 18.7.2002 se ve večerních hodinách přečerpal. 21.7.2002 ve 22.50 hodin jsem samce umístil do terária samice. Samice výrazně bubnuje do pavučiny a chvěje se. Toto trvalo cca 10 minut. Samec se ovšem samice bojí a před samicí neustále ustupuje. Samice ho následuje. Vylézá na stěnu terária , ze které padá a samice ho zabíjí. 5.8.2002 jsem koupil opět staršího samce od kolegy Karola Chwistka. Samec byl i přes avizovaný poměrně pokročilý věk velmi čilý. 13.8.2002 jsem ve večerních hodinách umístil samce do nádrže k samici. Samice se viditelně chtěla pářit, ale samec je apatický a na samici nereaguje. Samice se tentokrát ani nesnažila samce napadnout. Proto jsem ho z terária vyndal.

Další pokus jsem učinil 18.9.2002 se stejným samcem. Zhruba 45 minut trvala milostná předehra, při které se oba aktéři chvěli a silně bubnovali. Samec se zřejmě samice bál, jakoby se vyhýbal styku. Přitom se samec chvěl, samice bubnovala a stavěla se samci do milostné pozice, aby mohl zasunout. Ten se o to během předehry 3 x pokusil. Počtvrté se mu podařilo na krátkou dobu zasunout embolus do pohlavního otvoru samice. Oba se v té chvíli nacházeli v ústí (otvoru) hnízda samice, pro samce ve velmi nevýhodné pozici. Samice se začala se samcem přetlačovat a poté se do samce zakousla. Nechal jsem ji ho opět jako poslední večeři před kokonem, nebo» jsem byl tentokrát přesvědčen, že se páření povedlo. 14.10.2002 se mi podařilo s určitostí identifikovat kokon, který samice klasicky zapředla do hnízda. Samici jsem se snažil nerušit, nebo´t na každé menší vyrušení podrážděně reagovala a ihned zaujala obranný postoj takovým způsobem, že se málem převrátila. Také při vyrušení vždy silně udeřila předníma kráčivýma nohama o podklad. Samice v této době trávila většinu času v blízkosti zapředeného kokonu. 23.11.2002 jsem spatřil, že z kokonu začínají vylézat mláďata a volně se pohybují v jeho blízkosti. Samici jsem proto lstí odlákal, když jsem dřevěnou tyčkou v rohu terária předstíral kořist a kokon jsem mezitím odebral. V kokonu o průměru cca 3 cm bylo asi 150 larev ve druhém stadiu. Umístil jsem kokon s mláďaty do plastové krabičky a jako podklad jsem použil navlhčenou buničitou vatu. Samici jsem po několika dnech odpočinku předložil dvě menší myší holata. Obě s chutí pozřela. Mláďata byla poměrně velká. 3.12.2002 začínají mláďata znatelně tmavnout. 11.12.2002 jsou první kusy v 1. svleku. Abdomen mají rezavý, karapax a končetiny tmavé. Asi po 10 dnech jsem se pokusil mláďata poprvé nakrmit. Některá si vzala střižené cvrčky a moučné červy. 20.1. se mláďata svlékla do 2. svleku. Asi 30 mláďat jsem umístil jednotlivě do filmovek a zbytek jsem nechal pohromadě. Mláďata Pterinochilus murinus spolu mohou být delší dobu, nebo» nejsou vůči sobě agresivní. Počítám, že je pohromadě nechám cca do 5. svleku.

 

Použitá literatura:
Fr. Kovařík, Chov sklípkanů, Madagaskar, 1998

 

Michal Toráň

 

Comments

     

    You must be registered and loged in for adding comments and discussion threads.