Zákon na ochranu zvířat proti týrání - chov a registrace nebezpečných druhů zvířat

Z různých diskusí je zřejmé, že mezi chovateli je spousta nejasností týkajících se možností chovu nebezpečných druhů zvířat, jejich registrace, poplatků za registraci a dalších okolností spojených s těmito druhy zvířaty. Toto nám uložil zákon na ochranu zvířat proti týrání. Zákon, který se dotýká i dalších oblastí zájmového chovu zvířat a předepisuje chovateli mnoho povinností, o kterých se již tolik nediskutuje, ale které by bylo také dobré znát.

"Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem." Tedy i povinnosti spojené s chovem nebezpečných druhů zvířat jsou nastaveny z důvodu ochrany těchto zvířat před člověkem, člověkem, který by je mohl týrat z důvodu strachu z těchto zvířat. Nejedná se tedy o ochranu člověka, ať už chovatele nebo dalších lidí, před útokem těchto zvířat.

Zákon na ochranu zvířat definuje zvíře jako každého živého obratlovce s výjimkou člověka. Přestože hlavní myšlenka zákona: "Zakazuje se týrání zvířat", se vztahuje přiměřeně i na jiné živočichy. Další pravidla a povinnosti se nedotýkají bezobratlých. Bezobratlí tedy nemohou být nebezpečné druhy zvířat, lze je bez porušení zákona prodávat nezletilým, není problém s jejich přepravou (například Českou poštou).

V úvodní části zákona jsou obecné pravidla, které mají zabránit týrání zvířat. Z pravidel, dotýkajících se úzce teraristiky, lze zmínit, že je zakázáno používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný. Rozporuplné je, kdy a u kterých zvířat je to z biologických důvodů nutné a také to, že zabití zvířete ke krmným účelům není povoleno.

Také není povoleno podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji a provádět na zvířeti krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou.

Zákon myslí i na snahu lehce se chovaného zířete zbavit. Je zakázáno opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat.

Ochrana zvířat v zájmovém chovu a chov nebezpečných druhů zířat

Ochraně zvířat v zájmových chovech se věnuje §13. Zákon definuje, že chovatel je zodpovědný za zdraví a dobrý stav svých chovanců a je povinen poskytnout svým chovancům přiměřené podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a zajištění jejich biologických potřeb. Odchov zvířat by měl probíhat tak, aby zvířata v dalších generacích nebyla geneticky poznamenaná. Také je chovatel povinen zabezpečit zvířata před únikem.

Chovatel sice nemá právo legitimovat zájemce o své odchovy, ale zvíře nesmí být prodáno nebo darováno osobě mladší 15 let bez souhlasu rodičů či právních zástupců. Ještě přísnější je tento předpis v případě chovu nebezpečných druhů zvířat, tyto zvířata mohou chovat pouze plnoletí chovatelé a navíc jen s povolením chovu nebezpečných zvířat.

Nebezpečné druhy zvířat, na které se vztahují výše uvedené povinnosti, jsou stanovené ve vyhlášce Ministerstva zemědělství 75/1996 Sb. Z obojživelníků jsou v této vyhlášce zahrnuty rohatky (rod Ceratophrys) a žabky z čeledi Dendrobatidae, z plazů pak všechny jedovaté druhy plazů, želvy z čeledi kajmankovitých (Chelydridae), celý řád krokodýli (Crocodylia). Z podřádu ještěři (Sauria) všechny druhy dorůstající v dospělosti přes 1 m délky těla včetně ocasu a z podřádu hadi (Ophidia) všechny nejedovaté druhy dorůstající v dospělosti přes 3 m délky těla včetně ocasu.

Zdůraznění si zaslouží stanovení nebezpečnosti ještěrů a hadů podle délky v dospělosti, "nebezpečná" je tedy i čerstvě vylíhlá krajta mřížkovaná nebo mladý leguán zelený. A také to, že délkou jsou stanoveny nebezpečné druhy a nejsou rozlišovány poddruhy. Pokud tedy má druh několik poddruhů a jen jeden z nich dosahuje stanovené velikosti, je celý tento druh "nebezpečný".

Tento seznam nebezpečných druhů zvířat byl mnohokrát diskutován, probírán a byly slibované změny. Nicméně zatím stále platí a pravděpodobně je právě tím hlavním kamenem úrazu.

Požádat o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat by měl chovatel ještě před tím, než si zvíře donese domů. Žádost přijímají příslušné krajské veterinární správy, kontakty lze nalézt na webové stránce Státní veterinární správy ČR. Žádost musí obsahovat: jméno a příjmení odpovědné osoby, druh a počet chovaných jedinců, stručný popis chovu a jeho vybavení, souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv.

Následně přijde pracovník krajské vetrinární správy na kontrolu chovných prostor. Pokud je shledáno, že chovatel je schopen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, je schopen učinit opatření proti úniku zvířat (a je uhrazen správní poplatek) je vydáno povolení.

Poplatek za povolení určuje zákon 634/2004 Sb. o správních poplatcích, v položce 74: "Vydání rozhodnutí o povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat, za jedno zvíře 500 Kč, za více než jedno zvíře 1000 Kč". U poplatků je důležité, že se mluví o zvířatech a ne o druzích, u mnoha chovatelů by jinak poplatky vyrostly příliš vysoko.

Povolení k chovu je vydáváno na tři roky a je možné ho na základě písemné žádosti prodloužit, prodloužení povolení již není zpoplatňováno. Chovatel by měl na krajskou veterinární správu do 30 dnů nahlásit všechny změny podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Pokud chce chovatel rozšířit svůj chov o další druh zvířete, zařazeného na seznamu nebezpečných druhů zvířat, musí znovu žádat.

Další pasáže zákona na ochranu zvířat proti týrání

Zákon je obsáhlý a věnuje se mnoha dalším oblastem potencionálního týrání zvířat. Zmiňme alespoň dvě další pravidla, se kterými může přijít do křížku teraristia.

Zákon stanovuje podmínky přepravy zvířat tak, aby byly zabezpečeny jejich fyziologické potřeby. Ale také stanovuje podmínku, že přepravovat zvířata k obchodním účelům na vzdálenost větší než 50 km mohou jen registrovaní, kvalifikovaní přepravci schváleným dopravním prostředkem s předem naplánovanou trasou. Tedy pozor při přepravě zvířat na burzy.

V části zákona věnované ochraně volně žijících zvířat se zakazuje odchyt jedinců druhů původních, volně žijících na území České republiky, pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace. Také je zakázáno lovit, odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvířata. Ke krmným účelům je tedy možno použít pouze nasmýkaný hmyz.

Sankce

V zákoně jsou stanoveny i sankce za jeho porušení. Za týrání zvířat a chov zvířat zařazených do seznamu nebezpečných druhů bez povolení lze podle §28 uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky. Za porušení ostatních částí zákona lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Přílohy:
Zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (229.48 KB)
Vyhláška 75/1996 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat (61.07 KB)