Jste zde » úvod články terrariums,-technics Vybavení chovných nádrží

Vybavení chovných nádrží

Autor: Víťa Machač 13.12.2004 Kategorie: terária, terarijní technika

Vybavení chovných nádrží

 

Chovné nádrže mám umístěné v interiéru svého 2+kk. Dvě nádrže 70x35x45, jednu 78x35x55 a jednu 50x30x30 vytápím a osvětluji 15W žárovkami, nádrž 80x45x55 udržuje 1x25W žárovka a pro leguány 80x60x120 fungují 2 žárovky - 1x 25W a 1x 40W.

V podstatě by se dalo napsat, že mám všechny nádrže pro chov hadů vybavené v základu standardně: - vybetonované a malými kamínky zdrsněné zadní a boční stěny, do kterých jsou místy zasazené ploché břidlicové kameny jako taková malá „odpočívadla“ pro plazy. Osvětlení je zhruba v jedné třetině délky na pravé straně a skládá se z hliněného květináče, kabelu, objímky a žárovky „miňonky“. Uprostřed není proto, že se snažím držet v teráriích takzvané „vlhké“ a „suché“ kouty. Některé druhy hadů rosím denně, jiné – třeba korálovky – jen 2-3x týdně, ale jenom ve vlhkém koutě, kam také umis»uji nezbytnou misku s vodou. Rosení provádím zahradním tlakovým rozprašovačem, který se dá zakoupit prakticky skoro všude. Vyplatí se však rozhodně poptat alespoň na dvou – třech místech, protože cenové rozpětí je poměrně značné (115 – 270 Kč) a životnost – alespoň dle mých zkušeností – je zhruba stejná.

Jako podklad jsem zpočátku používal pro všechny hady mulčovací kůru. Mnoho let ji používá můj kamarád – terarista, který mě k tomu všemu vlastně přivedl a také obdaroval první „dávkou“ kůry. Má několik nesporných výhod: - drží dobře vlhkost, snadno se mění, vypadá přirozeně, hadi se do ni můžou eventuelně schovávat (pokud je jí v nádrži dostatečná vrstva) a je cenově dostupná. Pravda, prodává se ve větším balení, ale pokud má někdo víc terárií a mění podklad tak 2-3x do roka, vydrží mu pytel zhruba tak na ten jeden rok.

Do vlhkého kouta jsem vždy kromě misky s vodou umístil také čerstvý kus rašeliníku (naštěstí roste v lese necelý kilometr od mého bydliště) a tím pádem odpadá potřeba rosit kůru, protože rašeliník drží vlhkost ještě mnohem lépe. Po čase se rašeliník rozcupuje na kousky, což ale nic nemění na jeho schopnosti absorbovat vlhko. Přestože již více nechovám žádný stromový nebo křovinný druh hadů (viz. Chov užovky Opheodrys aestivus), mám v každé nádrži umístěny jednu až dvě mohutnější větvě napříč teráriem na celou jeho délku. Co se týče hadů – využívají jich všichni a dalo by se říci, že docela i s chutí. Krom toho je na dně terária vždy několik velkých kamenů a kusů šamotových cihel, ze kterých mají hadi uspořádanou jednoduchou skrýš.

Zpočátku jsem do terárií také umís»oval živé květiny, nebo» jsem se v době svých teraristických začátků v nejednom prameni dočetl, že napomáhají udržovat uvnitř nádrže vlhkost a mají také dekorativní účinek. To byl v mém případě asi hlavní důvod, protože vlhkost jsem udržoval výše uvedeným rašeliníkem. Od živých rostlin jsem časem upustil, protože následkem nedostatku světla stejně většinou chřadly a zavadaly a za čas jsem je tedy nahradil květinami umělými.

Výše uvedené úpravy se týkají hlavně tří terárií, kde chovám hroznýšovce duhového (Epicrates cenchria maurus) a užovky červené (Elaphe guttata). Tyto nádrže rosím denně a snažím se v nich udržovat vlhký kout skutečně vlhkým. Hadi tak mají na výběr – třetina vlhká, třetina tak napůl a třetina pod osvětlením suchá a vhodná k nahřívání.

Další dvě nádrže 70x35x45 mám uzpůsobené pro chov korálovek. V jednom teráriu chovám 1,2 Lampropeltis mexicana greeri a ve druhém zatím 0,2 Lampropeltis triangulum campbelli, samec přibyl od p. Chadimy letos (2004) v létě a tak ho nechávám v menší nádrži samostatně do doby, než trochu povyroste. Opracování stěn a rozvržení osvětlení je stejné jako u předchozích nádrží. Rozdíl je v podkladu, kde jsem místo mulčovací kůry použil proprané říční kamínky s průměrem zhruba 0,5cm. Do těchto terárií také nedávám rašeliník a vlhký kout rosím jen 2x týdně, častěji pouze v případě, že jde některý z hadů do svleku. V obou nádržích je umístěn menší suchý pařez a několik plochých kamenů naskládaných tak, aby měli hadi možnost kam se přes den schovat, jelikož se jedná o druhy se soumračnou až noční aktivitou.

Pro leguány pak mám terárium situované na výšku o rozměrech 80x60x120 . Jedná se o bývalou šatní skříň, kterou jsem od spodu zkrátil. Zevnitř jsem všechny spáry a spoje vytmelil kytem pro akvaristy, na spodní desku umístil nové linoleum stejného rozměru jako má dno a také pečlivě zatmelil, aby nedocházelo k pronikání vlhkosti. Toto nebezpečí je dost akutní, protože leguány rosím 1-2x denně a jelikož je terárium z dřevotřísky, nechci rozhodně dostat vlhkost nikam jinam, než kde má být a kde je na ni terárium připravené.

Postupem času jsem zjistil, že vyhřívání terária bohatě obstarají žárovky 1x 25W a 1x 40W. Terárium jsem bohatě zařídil větvemi jak na výšku, tak i napříč, a to hlavně pod žárovkami, kde mají leguáni možnost nahřát se na 34°C. Jako podklad slouží opět stará dobrá mulčovací kůra, kterou jsem dal v asi 15-ti centimetrové vrstvě. Původně jsem dal míň, ale jelikož jeden z leguánů rád hrabe, tak jsem kůru přidal a spokojenost vládne na obou stranách. Na zemi do zadního rohu jsem umístil obdélníkovou misku na vodu 35x25x10, ale nepamatuji se, že bych kdy viděl leguány se koupat. Na zem také stavím keramickou misku se žrádlem. Původně jsem se ji snažil vždy zaklínit mezi větve někam nahoru, po několika pádech misky na zem jsem to ale vzdal a rozhodně nemám dojem, že by to leguánům nějak vadilo. Odpoledne zhruba po 16.00 narosím, postavím na zem misku se žrádlem a ani kolikrát nestačím zavřít dvířka a kluci už na ni mažou.

Ze začátku jsem také do terária umístil vzrostlou živou rostlinu – Dieffenbachii. Během prvních několika týdnů jsem ale poznal, že ostré drápy leguána a široké listy Dieffenbachie rozhodně nejdou k sobě. Z krásných listů zbyly po pár týdnech jen cáry a kytka šla ven. Nechtěl jsem se vzdát jen tak a výše zmíněnou rostlinu jsem nahradil „Pryšcem trojhranným“, který mi připadal na první pohled tak trochu odolnější. Vzhledem k jeho malým ostrým trnům ale trval tento experiment pouze několik málo dní. Nezbylo, než umístit i sem k leguánům rostlinu umělou. Nakonec jsem musel uznat, že to má dokonce několik výhod:

  • rostlina nezavadá a vypadá stále svěže (jak jen může umělá kytka vypadat)
  • jednodušší údržba a očista (do vany a hezky kartáčem)
  • drápy leguánů ji skoro vůbec (lépe řečeno VŮBEC) nevadí

Závěrem bych chtěl jen dodat, že v žádné nádrži nepoužívám topný kámen. Zkoušel jsem ho nahradit vhodným tmavým placatým kamenem umístěným pod žárovku, ale žádný mnou chovaný druh tohoto způsobu nahřívání stejně nevyužíval (ani po zhasnutí žárovky), tak jsem od toho upustil a nechávám jen na hadech, aby si sami vybrali, jak vysoko, v jak vlhké a jak teplé části terária se rozhodnou vegetit.

 

Ví»a Machač
http://www.koralovky.kvalitne.cz

 

Komentáře

     

    Pro vkládání komentářů a diskusních vláken musíte být registrovaní a přihlášení.