plazi
Cyrtopodion kotschyi (Steindachner,1870)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 7577 × • Komentováno: 0 ×
C. kotschyi obývá kamenité, či skalnaté plochy se skromnou vegetací. Gekona je možné spatřit i na kamenitých zítkách a budovách. Způsob života je převážně noční, ale občas slídí i ve dne.Hemidactylus turcicus (Linnaeus, 1758)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 7818 × • Komentováno: 0 ×
H. turcicus žije pod kameny a v puklinách, nebo škvírách mezi. Gekona je možné spatřit i na kamenitých zítkách a budovách. Způsob života je převážně noční, ale občas slídí i ve dne. Živí se hmyzem a pavouky.Acanthodactylus schreiberi (Boulenger,1918)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 6879 × • Komentováno: 0 ×
A. shreiberi obývá především písčité plochy s řídkou vegetací. Jsou to velice hbití ještěři a velmi obtížně se chytají na otevřených prostorech.Algyroides nigropunctatus (Duméril &Bibron, 1839)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 6812 × • Komentováno: 0 ×
Malý ještěr s maximální délkou okolo 16-20cm. Hlavní odchylka od ostatních ze skupiny Lacertidae je nejvíce patrná na hřbetě, jež pokrývají hrubé a kýlnaté šupiny v několika řadách zasahujících až ke střední části trupu.Chalcides ocellatus (Forskal, 1775)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 7263 × • Komentováno: 0 ×
Scinka Ch. ocellatus nalezneme nejčastěji na písčitých oblázkových svazích blízko pláží s řídkou vegetací a kosodřevinou, v nížinách s úkryty, nebo mezi kameny a v dírách v zemi.Laudakia stellio (Linnaeus, 1758)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 7486 × • Komentováno: 0 ×
L. stellio často obývá kamenité zídky, skalnaté oblasti a olivové porosty, kde s oblibou šplhá. Živí se převažně hmyzem, občas však pozře i rostlinnou potravu. Typickým projevem je vertikální pokyvování hlavou.Ophisops elegans (Ménétriés, 1832)
Pavel Šmek • 20.01.2003 • Zobrazeno 6008 × • Komentováno: 0 ×
Malý ještěr s maximální délkou okolo 15-16cm, z toho tělo měří jen asi 5,5cm. Ocas tvoří dvě třetiny celé délky ještěra. Hlavní odchylka od ostatních ze skupiny Lacertidae je nejvíce patrná v přední dorzální části hlavy. Obě oční víčka jsou srostlá a tvoří průhlednou čočku podobně, jako je tomu u hadů.Chov korovce jedovatého (Heloderma suspectum, Cope 1869) a jeho první rozmnožení v ČSFR
Václav Hottmar • 13.01.2003 • Zobrazeno 13687 × • Komentováno: 0 ×
Terarista 2(1), Praha, 1991Mezi 3000 druhů rozdělených do 21 čeledi ještěrů je malá skupina zcela mimořádných ještěrů vybavených jedovým aparátem. Jedná se o dvě čeledi: varanovcovití (Lanthanotidae) a korovcovití (Helodermatidae) V prvé čeledi je pouze jeden představitel varanovec bornejský (Lanthanotus borneensis), velice vzácný plaz, jeho nálezy se dají počítat pouze na několik jedinců. Relativné lépe je na tom druhá čeleď, zastoupená dvěma druhy.
Poznámka ke gekončíkům rodu Goniurosaurus
Andrej Funk • 02.01.2003 • Zobrazeno 6357 × • Komentováno: 0 ×
Akvárium terárium, Praha, 45 (7): 56-58V Akváriu teráriu číslo 6/2002 byl článek Lubomíra Klátila "Gekončíci z rodu Goniurosaurus". Ačkoli šlo o pozitivní počin (premiérové představení těchto zajímavých, atraktivních a stále trochu tajemných zvířat), nevyhnulo se mu několik chyb - dílem ovšem jistě nikoli vinou autora, ale záměnou popisků u fotografií při grafické úpravě článku.
Taxonomie, chov a rozmnožování užovky domácí zkomplexu Lamprophis (syn. Boaedon) fulinginosus
Andrej Funk • 02.01.2003 • Zobrazeno 15050 × • Komentováno: 0 ×
Chamaeleo - časopis České společnosti pro teraristiku a herpetologii, Praha, 2001, 11: 20-28Užovky (Colubridae) jsou nejpočetnější čeledí hadů (známo minimálně 1860 druhů v asi 300-305 rodech). Tak rozsáhlá skupina přirozeně představuje problém pro moderní taxonomii a systematiku, která se snaží třídit živočichy do monofyletických skupin (odvozených z jednoho společného předka a s jasně definovanými společnými znaky, charakteristickými jen pro tuto skupinu) podle jejich fylogenetického vývoje.