Jste zde » úvod články ještěři Chov a rozmnožování trnorepů Uromastyx acanthinurus

Chov a rozmnožování trnorepů Uromastyx acanthinurus

Autor: Petr Behul 03.03.2003 Kategorie: ještěři

CHOV A ROZMNOŽOVANÍ TRNOREPŮ UROMASTYX ACANTHINURUS

Petr Behul

 

Systematika

GRZIMEKs TIERLEBEN (1971) uvádí pro rod Uromastyx 12 druhů. Nejznámější z nich, U. acanthinurus, žije v severní Africe od Egypta po Senegal. Dorůstá až 40 cm, má velmi variabilní zbarvení od černé, hnědošedé, hnědočervené, šedozelené až po šedožluté. U. aegypticus žije v severovýchodní Africe, dorůstá přes 40 cm a je zbarven světle béžově až černě. U. hardwicki obývá severozápadní a střední Indii; dosahuje asi 35 cm délky a jeho zbarveni je pískově žluté až světle šedé. Všechny druhy většinou obývají pouště a polopouště.

 

Popis

V létě 1984 jsem si pořídil první pár trnorepů U. acanthinurus. Samec měřil 27 cm, samice 25 cm. Zbarveni jsou šedohnědě s nevýrazným sí»ováním. Na jaře 1985 se mi podařilo získat druhý pár; velikost samce byla 31 cm, samice 29 cm. Zbarveni samice bylo stejná, jako v prvním případě, samec však byl černý se světle šedým mramorováním. Pohlavní dimorfismus byl vyznačen jen velice nepatrně. Hlava samečků je poněkud širší, hemipenis je však na spodní straně ocasu málo patrný. Tím, že se jedná o dva páry, jsem si byl jist teprve v době páření, kdy samcům na spodní straně stehenních pórů znatelně vystoupily čípky, jež se později opět opotřebovaly.

 

Terárium

Oba páry, jsou umístěny v teráriu o rozměrech 100 x 70 x 60 cm. Dno je vysypáno pěticentimetrovou vrstvou prosetého, rádně propraného písku. Zadní stěna je obložena sopečnou vyvřelinou. Z těchto kamenů je zbudována i vyvýšená jeskyňka, do které jsem zavedl topný kabel (30 W). Na stropě jeskyňky se trnorepi nejčastěji zdržují. Teplotu, regulovanou termostatem, udržují dvě žárovky 40 W. Osvětlení zajiš»uje metrová zářivka. V roce 1986 jsem terárium doplnil jednou zářivkou UVS Narva 20 W, která dodává UV záření. Průměrná letní teplota je 30 °C, na stropě jeskyňky dosahuje až 45 °C. V noci klesá na pokojovou teplotu 19 - 20 °C. Větrací plochy zabírají 50 % obou bočních stěn.

 

Krmení

Doporučuji krmit denně. Dospělá zvířata nejsou tak přísně býložravá, jak se dříve uvádělo. Jejich nejoblíbenější potravou je květ pampelišky, podbělu a květenství vojtěšky. Z živočišné potravy jsou to sarančata, luční koníci, cvrčci, mouční červi, myšata a vajíčka natvrdo. Kromě toho jsem již vyzkoušel různé druhy jetele, jitrocel, bílé i červené zelí, kapustu, salát, fazolové lusky, květák, vařenou rýži, ovesné vločky, rozinky, jablka, naklíčenou čočku a hrách, piškoty a přidávám i vaječné skořápky. Vodu pijí trnorepi pouze po zimování a samice také před a po kladení vajec. Z vitamínů podávám jednou měsíčně Combinal AD3, Combinal A, Combinal E a hmyz posypávám směsí Roboranu, B-komplexu, Plastinu, Spofavitu a drcenými vaječnými skořápkami.

 

Chování při páření

U samečka je možno pozorovat často vířivý tanec, jako by honil svůj vlastní ocas. Snad se při tom jedná o optickou signalizaci, ale i o značkování pachem. Bezprostředné před pářením provádí tento tanec přímo na samičce. Když je samice svolná k páření, zakousne se jí samec do kožního lemu na krku a přitiskne kloaku k samičce. K páření dochází až 3 x denně po dobu šesti minut. Celkem trvá období páření týden.

 

Kladení vajíček

Ke kladení vajíček dochází asi 6 týdnů po poslední kopulaci. Vajíčka jsou bílá až žlutobílá, se zřetelnou zárodečnou skvrnou, velikosti 15 mm. Mají měkký kožovitý obal, který je čerstvě po snesení velmi poddajný a mírně lepkavý. Později se stává poměrně pevným a pružným. Mou snahou bylo trnorepy nejen chovat, ale i množit. Od přítele jsem se dozvěděl, že v Časopisu Aquarien Terrarien (NDR) vyšel článek od přítele Grima o odchovu trnorepů. Dva měsíce poté jsem měl možnost jej osobně navštívit. Začal jsem dodržovat zásady, uvedené v jeho článku, a rozmnožení se podařilo i mně. Dále uvádím přehled svých celoročních záznamů:

 

Říjen (1986):světlo 12 h, UV záření 8 h, teplota 29 - 30 °C, lokálně 45 °C, vydatné krmení, hlavně zelenými lučními kobylkami.
Listopad:první polovina - světlo 11 h, UV 5 h, teplota 25 - 28 °C, lokální topení vypnuto, krmení pouze rostlinnou potravou; druhá polovina - světlo 9 h, UV vypnuto, teplota 19 - 20 °C, v noci pokles na 17 °C, žádné krmení.
Prosinec:trnorepi na celý měsíc umístěni v doze na zeleninu do nejspodnějšího místa v ledničce. V nádobě vlhký písek s rašeliníkem, teplota se pohybovala kolem 10 °C.
Leden (1987): 
 1.1.trnorepi vytaženi z chladničky a přeneseni do terária.
 4.1.zapnuto osvětlení, topení vypnuto; průměrná pokojová teplota.
 7.1.světlo 11 h, teplota 25 - 28 °C; všechna zvířata žerou a hodně pijí.
 17.1.světlo 12 h, UV záření 5 h, teplota 25 - 28 °C, do potravy přidávám naklíčenou čočku a hrách - důležité!
Únor:světlo 12 h, UV záření 8 h, teplota 29 - 30 °C, lokálně 45 °C, samci začínají provádět tance, samičky se chovají netečně až agresivně.
 5.2.velký samec se páří s menší samicí, doba kopulace přes 6 minut.
 7.2.velký samec se páří s velkou samicí, menší samec se pářeni nezúčastňuje a je zaháněn do ústraní.
 15.2.od tohoto data jsem již žádné páření nepozoroval. V teráriu denně vlhčen podklad v jednom z rohů.
Březen:teplo a světlo stejné, jako v předcházejícím měsíci.
 25.3.samice pijí.
 27.3.velká samička začíná v 13:50 klást vajíčka, kladení trvá do 15:30. Po vykladeni opět hodně pije. Vajíček celkem 13, všechna oplodněna. Vajíčka jsem odebral; jelikož jsem nevěděl, který substrát je nejvhodnější, rozdělil jsem snůšku do dvou nádob se substrátem rozdílným, šest vajíček bylo uloženo na molitanovou dr», sedm do vlhkého písku. Vajíčka v substrátu přenesena do lepené líhně, v níž jsem teplotu udržoval termostatem (Vertex) na hodnotě 29 - 30 °C, vlhkost vzduchu spínacím vlhkoměrem na hodnotě 87 - 95 %. Výměnu vzduchu jsem zajiš»oval ventilátorem. Samice i po odebrání vajíček stále nahrabávala veškerý písek z terária na místo, kam vajíčka původně snesla. Od tohoto místa odháněla jak druhou samici, tak samce. V 17 h již přijala potravu.
Duben: 
 1.4.od 14 h pozorováno, jak malá samice pohyby boků připravuje vajíčka ke kladení. Časy kladení:
  1. vajíčko - 16:33
  2. vajíčko - 16:56
  3. vajíčko - 17:03
  4. vajíčko - 17:17
  5. vajíčko - 17:31
  6. vajíčko - 17:40
  7. vajíčko - 17:55
  8. vajíčko - 16:05
  9. vajíčko - 18:20
  10. vajíčko - 18:35
Vajíčka mají délku 40 mm, průměr 20 mm, hmotnost 9 - 10 g. Těsně před kladením vajíček této samice jsem se od přítele Grima dozvěděl, jaký substrát používá pro líhnutí on. Doporučil mi vláknitou rašelinu, prosypanou pískem. Proto jsem těchto 10 vajíček, spolu se sedmi z předcházející snůšky, uloženými na písku, umístil do tohoto substrátu.
 8.4.kontrola vajíček: 6 na molitanu zkažených, 17 na rašelině zdravých.
 29.4.kontrola vajíček: zdravých pouze 10 ze druhé snůšky.
Květen:světlo a teplo stejné, jako v měsíci předchozím, UV zářivka mimo provoz, trnorepi vystavováni slunci v otevřeném teráriu na balkoně. Samice velmi mnoho žerou, z potravy vypouštím luštěniny.
 29.5.kontrola vajíček: 6 dobrých.
Červen:světlo a teplo stejné, jako v předcházejícím měsíci, kontrola vajíček každý druhý den.
 15.6.naříznuto jedno z vajíček, v něm skoro vyvinuté mládě. Do druhého dne uhynulo.
 21.6.náhodně vybrané vajíčko má hmotnost 23 g.
 22.6.první mláďátko vykukuje z natrženého vajíčka; je vidět nespotřebovaný žloutkový vak a teprve ráno 23.6. mládě opouští vajíčko. Měří 7 cm, vypadá jako přesná miniatura dospělých, ale ve světlejších barvách. Mládě jsem přendal do malé elementky a v ní bylo umístěno do terária dospělých.
 23.6.druhé mládě vykukuje z vajíčka. Bohužel se mu ani druhý den nepodařilo dostat se z vaječného obalu a večer 24.6. bylo mrtvé.
 25.6.ráno třetí mládě natrhlo obal a večer opustilo vajíčko; délka 7,5 cm.
 30.6.jsem nařízl zbývající největší vajíčko a našel v něm kompletně vyvinuté mládě, avšak mrtvé (předpokládám udušení).
Červenec:světlo a teplo stejné, samičky jsou vůči sobě stále ještě nesnášenlivé.
 2.7.si mláďata vzala poprvé sama potravu - květ pampelišky.
 20.7.mláďata poprvé sama přijala mladé cvrčky.
Srpen:světlo a teplo stejné, dospělým i mláďatům předkládám množství hmyzu.
Záři:světlo a teplo stejné, začínám opět ozařovat UV zářivkou (3 h). Stále předkládám dostatek hmyzu, aby trnorepi byli v dobré kondici při zimování.

V dubnu 1988, kdy byl psán tento článek, se obě mláďata měla k světu. Jedno z nich rychleji roste a celkově je v lepší kondici. Měří 15 cm, váží 50 g. Druhé měří 14 cm a váží 38 g.

 

Věřím, že uvedení mých zkušeností dopomůže k odchovu trnorepů i u dalších chovatelů.

 

Komentáře

     

    Pro vkládání komentářů a diskusních vláken musíte být registrovaní a přihlášení.