Jste zde » úvod články gekoni Chov a odchov australského gekona Phyllurus platurus

Chov a odchov australského gekona Phyllurus platurus

Autor: Lubomír Klátil 26.03.2009 Kategorie: gekoni

thumb.jpgTvarem těla, způsobem života i místem rozšíření k sobě mají blízko zástupci tří rodů australských gekonů z podčeledi Diplodactylinae. Jsou to Phyllurus, OrrayaSaltuarius a dříve byli také řazeni do jednoho rodu. Nejprve se z rodu Phyllurus osamostatnil rod Saltuarius a zněj byl později vyčleněn rod Orraya. Všichni obývají poměrně velmi malé oblasti, víceméně při východním pobřeží australského kontinentu.

Rod Orraya je zatím monotypický s jediným druhem Orraya occultus. Z rodu Saltuarius jsou popsány druhy Saltuarius cornutus, Saltuarius wyberba, Saltuarius salebrosusSaltuarius swaini. První jmenovaný u nás byl vícekrát odchován, ale i ostatní druhy se v malém množství dostaly mezi naše teraristy.

Rod Phyllurus je druhově nejbohatší. Patří do něj největší zástupce rodu Phyllurus amnicolla (deštný prales v nadmořské výšce 400-1000 m nad mořem u Townsville, pobřeží střední Queenslandu), Phyllurus caudiannulatus (deštný prales při pobřeží jihovýchodního Queenslandu, dvě oddělené lokality Bulburin a Oakview), Phyllurus championae (známý ze dvou lokalit při pobřeží jihovýchodní Queenslandu, deštný prales na Blue Montains a Cameron Creek), Phyllurus isis je nejmenší zástupce rodu (deštný prales na Mt. Blackwood a Mt. Jukes nedalo Mackay, Quennsland), Phyllurus nepthys (Clarke Range západně od Mackay při pobřeží středního Queenslandu, deštný prales), Phyllurus ossa (populace v deštném pralese nedaleko přístavu Mackay a Conway Range ve středním Queenslandu) a Phyllurus platurus (Nový Jižní Wales, území mezi Denman area, Kiama a Jenolan Caves). Právě posledně jmenovaný je u nás nebo například v Německu každoročně odchováván. Jeho nejpočetnější zastoupení mezi teraristy je pravděpodobně dáno místem jeho rozšíření. Je běžně k nalezení ve městě Sydney, které je i bylo cílovou destinací při letech k našim protinožcům a jako jediný z celého rodu se vyskytuje v Novém Jižním Walesu (ostatní druhy nalezneme jen v Queenslandu). Na rozdíl od ostatních zástupců rodu není vázán na deštný prales.

Phyllurus platurus (Shaw, 1790) osídlil niky často ve velké blízkosti lidských sídel. Na většině skalnatých břehů menších i středních vodních toků, často tam, kde kameny tvoří kaskády nebo neuspořádaný hromady balvanů, kde jsou místa, na která se nedostane sluneční svit, tam se můžeme s tímto druhem setkat. Právě možnost ochlazení ve skalních štěrbinách a blízkost proudící vody mu umožňuje ochranu proti silnému slunečnímu žáru. Vysoká teplota tomuto gekonovi vysloveně škodí a při dlouhodobém držení při třicetistupňových nebo vyšších teplotách hynou. V zajetí je tento problém v období horkých letních dnů a nocí. Pokud nemáme možnost klimatizovaných nebo chladných sklepních prostor, doporučuje se vkládat do terária plastovou krabičku s ledem, která ve svém okolí udrží po určitou dobu chladnější teplotu.

V přírodě tvoří větší společenstva, podle příhodnosti dané lokality, kde můžeme najít i desítky jedinců. Někdy je vzdálenost mezi jedinci několik metrů, někdy jen necelý metr. Zajímavé, že v poměru pohlaví převažují v přírodě samci. Nejraději sedávají ve skalních štěrbinách nebo na stropech různých výklenků mezi kameny. Tento "posed", kdy se přidržují na stropě, praktikují s oblibou i v zajetí, kdy sedí na stropním větracím pletivu. Aktivují za soumraku a v noci, za dešťů je můžeme zastihnout i přes den. Protože nemají na prstech přísavné lamely, používají k uchycení se na kamenech ostré drápky.

Mezi kameny, kde je podkladem vlhký písek, můžeme nalézt společné snůšky více samic, často označené prázdnými skořápkami vylíhlých mláďat, které jsou poházeny po povrchu písku. V samotném Sydney patří na vhodných lokalitách (tedy proudící voda, kameny, skalisko) k běžným druhům.

Moji chovnou skupinu tvoří dva samci a samička. Napřed jsem se obával, že by mohlo dojít k půtkám mezi dvěma dospělými samečky, ale nikdy jsem mezi nimi nepozoroval žádné známky boje nebo nepřátelství. Naopak si myslím, že při již zmíněném poměru pohlaví v přírodě je vhodnější více samců ve skupině.

phyllurus-platurus.jpg

Velikost zvířat je okolo 15 cm. Zbarvení je šedohnědé s případným černým mramorováním. Kůže je poseta trnitými šupinami, které jsou i na zploštělém, širokém a na konci zašpičatělém ocásku. Pokud mají jedinci ocásek regenerovaný, je hladký, bez šupin. Obyčejně tvoří asi dvě pětiny celkové délky.

Pohlaví poznáme především podle silných zduřenin samců v oblasti hemipenisů a také přítomností oranžových preanálních pórů.

Základem pro vybuzení sexuálního těchto gekonů chování je zazimování. Koncem listopadu, po předchozí navozené dietě, jsem v teráriu přestal svítit a postupně tak snížil teplotu pod 20°C. Po dalším týdnu jsem gekony umístil jednotlivě do plastových boxů s vloženou korkovou kůrou a přemístil do chladných prostor, kde se teplota pohybovala v denním intervalu mezi 10-14°C. Možná spodní teplotní hranice mohla být i nižší. Takto zazimovaná zvířata jsem každý 3.-4. den rosil a ponechal ve stejných podmínkách do konce ledna. Tedy po asi dvou měsících jsem teplotu pomalu zvedal a v průběhu týdne je znovu umístil do terária.

Prakticky ihned po společném umístění obou pohlaví do jednoho terária dochází k vizuální a akustické komunikaci, po které nastává první páření.

Terárium je situováno v nejnižším patře terarijní stěny, hned nad zemí. Zadní strana je dekorována vrstvou jemného štěrku a prostor je doplněn třemi pískovcovými kameny (ten obývají převážně i v přírodě). Kameny rosím každý den, zbytek terária jen příležitostně. Substrát tvoří rašelina s pískem, ten udržuji suchý, aby pro ukládání snůšek používali gekoni vloženou plastovou krabičku s vlhkou rašelinou. I když to není příliš estetické, jistě je to praktické. Pokud neprohlížím substrát denně, vajíčka snesená do krabičky nevyschnou ani po několika dnech a také nemusím prohlížet celé dno. Snesená snůška je někdy signalizována nahrabaným substrátem u vchodu do krabičky, ale nemusí to být pravidlem, pozdější snůšky jsem jen odhadoval.

Samička snáší obvykle po dvou kožovitých vajíčkách, která jsou relativně velká. Inkuboval jsem je ve vlhkém vermikulitu, podle inkubační teploty 25-30°C kolísala také inkubační doba od 70 do 90 dnů. Jedna samička měla během snůškového období 4-5 snůšek.

Narozená mláďata jsme nechal napřed svléknout a pak přendal do malých terárií. Měřila přes 60 mm. Krmil jsem je denně a ve stáří jednoho měsíce porostla o 2 cm. Jejich placatý ocásek je při dobrém krmení široký. Každé 3-4 týdny jsem jim perorálně podával vitamino-vápníkovou směs, kromě toho jsem veškerý hmyz poprášil přípravkem Nekton MSA. Prvorozená dvě mláďata byla další rok pohlavně dospělá.

Pokud nevystavíme tyto gekony dlouhodobě vysoké teplotě, je jejich chov i odchov bezproblémový.

Literatura:

  • Klátil L., 1999: Obrazový atlas gekonů. Petr Esterka-Forsáž, Vizovice, 128 stran.
  • Wilson S., Swan G., 2003: A Complete Guide to Reptiles of Australia. Reed New Holland, Sydney, 480 stran.
  • Vergner I., 2001: Ještěři. Biologie, Chov, Gekoni 1. Madagaskar, Jihlava, 462 stran.

 

Komentáře

     

    Pro vkládání komentářů a diskusních vláken musíte být registrovaní a přihlášení.